Martina Krampolová

Martina Krampolová, narozená 1. února 1961 v Praze, je česká herečka, která se proslavila několika významnými rolemi v československé kinematografii 80. let 20. století. Herecká kariéra Martina Krampolová vstoupila do světa filmu v roce 1984, kdy získala roli animírky v erotické hudební komedii režiséra Václava Matějky Anděl s ďáblem v těle. Film byl zasazen do prostředí prvorepublikového nevěstince a představoval jednu z mála erotických komedií natočených v období normalizace. Její herecký talent nezůstal nepovšimnut, a tak následovaly další role. Významné filmové role V roce 1986 se Martina Krampolová objevila v úspěšném slovenském televizním seriálu Alžbetin dvůr. Tento šestidílný seriál byl natočen režisérem Andrejem Lettrichem na motivy románové trilogie spisovatelky Hany Zelinové. Rodinná sága zachycuje osudy zemanského rodu Fabiciů od počátku 19. století až do období druhé světové války. Krampolová se v seriálu objevila v jedné epizodě z roku 1986. Nejvýznamnější filmovou rolí Martiny Krampolové se stalo účinkování v dramatické komedii Smrt krásných srnců (1987) režiséra Karla Kachyni. Film vznikl na motivy stejnojmenné povídky spisovatele Oty Pavla. Autobiografická kniha Oty Pavla nabízí vzpomínky na šťastné dětství před druhou světovou válkou i na okupaci, která dramaticky zasáhla do osudů spisovatelovy smíšené, židovské rodiny. Příběh vypráví o odvážném židovském otci, který poruší všechny nacistické zákazy a sežene srnce, aby nakrmil dva své syny odcházející do koncentračního tábora. Režisér Karel Kachyně do vyprávění zapojil i motivy z ostatních Pavlových povídek. Film patří mezi ceněná díla české kinematografie a Martina Krampolová si v něm zahrála po boku takových hereckých osobností jako byli Karel Heřmánek, Rudolf Hrušínský či Jiří Krampol. Osobní život Martina Krampolová se před svou hereckou kariérou živila modelingem. Po skončení aktivní herecké dráhy se začala věnovat především PR aktivitám. Její filmografie čítá tři významné projekty, které však zanechaly nesmazatelnou stopu v československé kinematografii 80. let. Díky svému talentu a osobitému projevu si získala přízeň diváků i filmových tvůrců.