Pavel Kohout

Pavel Kohout se narodil 20. července 1928 v Praze a je významným českým scénáristou, dramatikem, spisovatelem a režisérem. Vystudoval Karlovu univerzitu v roce 1952 s diplomem z divadelní vědy a estetiky a následně se stal jednou z klíčových postav československé kinematografie druhé poloviny 20. století. Raná filmová tvorba Kohoutovo „zapálené" období je reprezentováno dobovými ideologickými filmy, ke kterým napsal scénář: Zítra se bude tančit všude (1952, r. Vladimír Vlček). Scénář připravili Pavel Kohout, Vladimír Vlček a Božena Šochová. Barevný hudební a taneční film o radostném mládí získal cenu přátelství mezi národy za optimistické a radostné vyjádření myšlenky mezinárodní solidarity mládeže. Film Tomorrow, People Will Be Dancing Everywhere představoval typický příklad socialistického realismu v kinematografii. Období kritické tvorby Období reformní a kritické reprezentuje především filmová adaptace divadelní hry Zářijové noci (1957, r. Vojtěch Jasný), která přináší nešablonovitý pohled na československou armádu a která autorům způsobila problémy na smutně proslulém festivalu v Banské Bystrici. Drama o šikanování vojáků neschopnými veliteli vzniklo podle stejnojmenné divadelní hry Pavla Kohouta, napsané pro soubor Armádního divadla. Scénář připravili Pavel Kohout, František Daniel a Vojtěch Jasný. Film September Nights se stal režijním debutem Vojtěcha Jasného. Scénáře některých filmů vznikly podle Kohoutových vlastních divadelních her: Taková láska (1959, r. Jiří Weiss), Dvanáct (1964, r. Eva Sadková). Tyto adaptace potvrdily Kohoutovu schopnost přenášet dramatické texty do filmového média. Režijní debut Kohoutovu tvorbu v šedesátých letech zosobňují především jeho dvě jediné režijní práce: Sedm zabitých (1965, r. Pavel Kohout) a Svatba s podmínkou (1965, r. Pavel Kohout), dnes prakticky neznámé filmy balancující žánrově mezi komedií a dobovým dramatem s mnoha narážkami na tehdejší atmosféru. Spisovatel Pavel Kohout v polovině šedesátých let přišel hned se dvěma režijními pokusy: s dramatem Sedm zabitých a se Svatbou s podmínkou (oba 1965). Vedle Svatby s podmínkou natočil Pavel Kohout v roce 1965 ještě drama líčící jeden týden ze života mladé zdravotní sestry. Film Seven Days in a Week zachycuje sedm dní, během nichž si hlavní hrdinka re-evaluuje své vztahy s muži a svou vlastní, pravou podstatu. Scénář připravili Jelena Mašínová a Pavel Kohout. Svatba s podmínkou podle vlastního námětu zrcadlí dobovou bytovou situaci: mimopražská dívka Vlasta dostudovala pedagogickou školu a dostala umístěnku do venkovské školy. Protože změnit obor a zůstat v metropoli může jen po sňatku s Pražákem, rozhodne se provdat. Místo dohozeného ženicha se ovšem omylem dohodne na svatbě s pumpařem Vlastíkem. Film, natočený během éry československé nové vlny, si zahrály Marie Drahokoupilová (Vlasta) a Michael Junášek (Vlastík) v hlavních rolích. Politický vývoj a emigrace V roce 1968 se stal jednou z nejvýznamnějších postav pražského jara. Následující rok byl vyloučen z Komunistické strany a jeho díla byla podrobena přísné cenzuře. Byl zakládajícím členem hnutí Charta 77 a v roce 1978 odjel se svou třetí manželkou Jelenou Mašínovou do Rakouska, kde měl smlouvu s Burgtheaterem. Zatímco tam byli, jejich občanství bylo odebráno a nemohli se vrátit. V roce 1980 získali rakouské občanství a usadili se ve Vídni. Pozdější filmová tvorba Tvorba v emigraci a porevoluční období jsou zastoupeny především izraelským snímkem Svatá Klára (1995, r. Ari Folman), který je adaptací Kohoutova textu o zamilované dívce Kláře s nadpřirozenými schopnostmi nebo unikátním maratónem všech dílů autobiografického televizního seriálu o osudech českých emigrantů v Rakousku Konec velkých prázdnin (1996, r. Miloslav Luther). Poslední film, který vznikl podle jeho románu Ta dlouhá vlna za kýlem, natočila vídeňská televizní firma pro první rakouskou televizi ARD. Byl vysílán v lednu 2012 jako celovečerní film s hvězdným obsazením: s Mariem Adorfem, Christiane Hörbiger a Veronicou Ferres. Odkaz Pavel Kohout představuje výjimečný příklad umělce, jehož filmová tvorba reflektuje proměny československé společnosti od padesátých let po současnost. Soubor filmů mapuje celoživotní aktivní vztah Pavla Kohouta k filmu a zároveň kopíruje jeho křivolakou osobní cestu novodobými dějinami naší země. Jeho scénáře a režijní práce dokumentují přechod od socialistického realismu přes kritické drama šedesátých let až po emigrantskou tvorbu, čímž se stal jedním z nejdůležitějších filmových tvůrců své generace.