Curd Jürgens

Curd Jürgens, herec, se narodil 13. prosince 1915 v Sollnu, Německo.

Počátky filmové kariéry

Jürgens zahájil svou filmovou kariéru v polovině 30. let 20. století. Debutoval ve filmu Královský valčík (1935), kde ztvárnil postavu Františka Josefa I. Následovaly role ve filmech Rodinná přehlídka (1936) a Neznámý (1936), které mu pomohly etablovat se na německé filmové scéně.

Období druhé světové války

Během druhé světové války pokračoval v herecké činnosti. Významné role z tohoto období zahrnují filmy Opereta (1940), kde ztvárnil Carla Millöckera, a Koho bohové milují (1942), v němž hrál Josefa II. Jeho kritický postoj k nacistickému režimu vedl k tomu, že byl v roce 1944 internován v pracovním táboře pro "politicky nespolehlivé" osoby. Po několika týdnech se mu podařilo uprchnout a následně získal rakouské občanství.

Poválečný vzestup

Po válce se Jürgensova kariéra výrazně rozvinula. V roce 1955 zazářil v hlavní roli filmu Ďáblův generál, kde ztvárnil postavu generála Harrase. Tento výkon mu přinesl mezinárodní uznání a otevřel dveře k dalším významným projektům.

Mezinárodní úspěchy

V roce 1956 si zahrál ve francouzském filmu A Bůh stvořil ženu po boku Brigitte Bardot, kde ztvárnil postavu Érica Carradina. Následující rok debutoval v Hollywoodu ve filmu Nepřítel pod hladinou (1957), kde jako kapitán německé ponorky čelil americkému kapitánovi v podání Roberta Mitchuma. V roce 1958 se objevil ve filmu Hostinec šesté štěstěny po boku Ingrid Bergmanové.

Role v historických filmech

Jürgens se objevil v několika historických filmech, včetně Dlouhý den (1962), kde ztvárnil německého generála Blumentritta, a Bitva o Británii (1969), kde hrál německého generála. Tyto role upevnily jeho pověst jako schopného představitele vojenských postav.

Bondovský záporák

V roce 1977 ztvárnil jednu ze svých nejznámějších rolí – padoucha Karla Stromberga ve filmu o Jamesi Bondovi s názvem Agent, který mne miloval. Tato role mu přinesla celosvětovou popularitu a zařadila ho mezi ikonické filmové záporáky.

Televizní tvorba

Kromě filmové kariéry se věnoval i televizi. V roce 1974 ztvárnil kancléře Otto von Bismarcka v několika epizodách britského seriálu Pád orlů. V roce 1982 se objevil jako generál Vladimir v seriálu Smileyho lidé.

Režijní a scenáristická činnost

Kromě herectví se Jürgens věnoval i režii a scenáristice. Režíroval několik filmů, včetně Bankovní loupež v Rue Latour (1961), a napsal scénáře k filmům jako Bonus na smrt (1950). V roce 1976 vydal autobiografii s názvem ... und kein bißchen weise.