Jean-Pierre Jeunet

Jean-Pierre Jeunet, režisér a scenárista, se narodil 3. září 1953 ve městě Roanne, departement Loire, Francie. Je známý svým jedinečným filmovým stylem, který kombinuje fantazii, realismus a science fiction, čímž vytváří idealizované reality nebo dává význam běžným situacím.

Jeunet začal svou kariéru jako samouk a již v mládí se zajímal o kinematografii. Spřátelil se s designérem a komiksovým umělcem Marcem Caro, se kterým vytvořil několik animovaných krátkých filmů, jako například L'évasion (1978) a Le manège (1980), přičemž druhý jmenovaný získal Césara za nejlepší krátký film. Jejich spolupráce pokračovala i v dalších projektech, včetně krátkého filmu Le bunker de la dernière rafale (1981), který kombinoval sci-fi a heroickou fantasy v vizuálně působivém příběhu o narůstající paranoie mezi vojáky uvězněnými v podzemí.

V roce 1991 Jeunet debutoval jako režisér celovečerního filmu s černou komedií Delikatesy, na které spolupracoval s Marcem Caro. Film se odehrává v postapokalyptickém světě a získal si uznání kritiků pro svůj originální vizuální styl a bizarní humor. Tento úspěch upevnil Jeunetovu pozici v evropské kinematografii.

V roce 1995 Jeunet a Caro uvedli film Město ztracených dětí, temný fantasy snímek o šíleném vědci, který unáší děti, aby jim kradl sny. Film získal mezinárodní uznání a posílil Jeunetovu reputaci jako inovativního režiséra s jedinečnou vizí.

Úspěch předchozích filmů vedl k tomu, že byl Jeunet vybrán jako režisér hollywoodského filmu Vetřelec: Vzkříšení (1997), čtvrtého dílu populární sci-fi série. Přestože film obdržel smíšené recenze, ukázal Jeunetovu schopnost pracovat na velkorozpočtových projektech a přinesl mu širší mezinárodní povědomí.

V roce 2001 Jeunet dosáhl svého dosud největšího úspěchu s filmem Amélie z Montmartru, který získal pět nominací na Oscara a stal se jedním z nejúspěšnějších francouzských filmů všech dob. Snímek vypráví příběh mladé ženy, která se rozhodne zlepšovat životy lidí kolem sebe, a je ceněn pro svůj poetický styl a pozitivní poselství.

Po úspěchu Amélie Jeunet pokračoval ve své kariéře filmy jako Příliš dlouhé zásnuby (2004), adaptace románu Sébastiena Japrisota, a Mikulášovy patálie (2009), komedie o muži bojujícím proti zbrojnímu průmyslu. V roce 2013 uvedl film Neobyčejná cesta T.S. Spiveta, adaptaci románu Reifa Larsena, který byl natočen ve 3D a získal pozitivní ohlasy za svou vizuální stránku.