Maurice Chevalier

Maurice Auguste Chevalier, narozen 12. září 1888 v Paříži, zemřel 1. ledna 1972 v Paříži, byl francouzský herec, zpěvák a bavič, který se stal jednou z nejvýraznějších osobností francouzské i světové kinematografie první poloviny 20. století. Dětství a začátky kariéry Maurice Chevalier se narodil v chudé čtvrti Menilmontant na předměstí Paříže jako nejmladší z devíti dětí. Jeho otec Victor Charles Chevalier byl malíř pokojů, který holdoval alkoholu a rodinu opustil, když bylo Mauriceovi osm let. Matka Joséphine, krajkářka belgického původu, se musela o děti starat sama. Kvůli těžké finanční situaci musel Maurice opustit školu v deseti letech a vyzkoušel různá povolání - chtěl být akrobatem, pracoval jako tesařský učeň, elektrikář, tiskař i malíř panenek. Nakonec získal práci v továrně na matrace, kde si při nehodě poranil prst. Během rekonvalescence v roce 1900 nabídl své služby jako bavič majiteli nedaleké kavárny. Jeho první vystoupení s písní V'la Les Croquants se nesetkalo s úspěchem, protože zpíval o tři oktávy výše, než měl. Přesto pokračoval ve zpěvu v kavárně bez nároku na honorář, dokud si ho nevšiml člen divadla a nenavrhl mu, aby zkusil štěstí v místním muzikálu. Vzestup ke slávě V roce 1909 se stal partnerem největší francouzské hvězdy té doby, zpěvačky Fréhel. Ačkoli jejich vztah byl krátký, zajistila mu první významné angažmá jako imitátora a zpěváka v l'Alcazar v Marseille, kde sklidil uznání francouzských divadelních kritiků. Během první světové války byl povolán do armády. Byl zraněn a zajat německými vojsky, přičemž strávil 26 měsíců v zajateckém táboře Alten Grabow, kde se naučil anglicky od spoluvězně. Po válce se vrátil k vystupování a jeho kariéra začala strmě stoupat. Hollywoodská kariéra Ke konci dvacátých let minulého století odjel Chevalier do Hollywoodu a začal točit filmy, které slavily takřka okamžitý úspěch. Když se objevil zvukový film, debutoval v Hollywoodu v roce 1928. Podepsal smlouvu se společností Paramount Pictures a ztvárnil svou první americkou roli ve filmu Innocents of Paris. V roce 1930 byl nominován na Oscara za nejlepšího herce za role ve filmech The Love Parade (1929) a The Big Pond (1930). Film The Big Pond mu přinesl první velké americké hitové písně: "Livin' in the Sunlight, Lovin' in the Moonlight" a "A New Kind of Love". Spolupracoval s režisérem Ernstem Lubitschem a objevil se v revuálním filmu Paramount on Parade (1930). V roce 1931 Chevalier hrál v muzikálu The Smiling Lieutenant s Claudette Colbertovou a Miriam Hopkinsovou. Navzdory tehdejší nedůvěře publika k muzikálům se film stal úspěšným. V roce 1932 hrál s Jeanette MacDonaldovou ve filmu One Hour With You, který se stal hitem a přispěl k opětovné popularizaci muzikálů. Díky jeho úspěchu ho studio Paramount obsadilo do dalšího muzikálu Love Me Tonight (také 1932), kde opět hrál po boku Jeanette MacDonaldové. Tento film, režírovaný Roubenem Mamoulianem, je považován za jeden z nejlepších muzikálů své doby a obsahuje písně Richarda Rodgerse a Lorenze Harta. Návrat do Francie a válečné období V polovině třicátých let se Chevalier vrátil do Francie. Během druhé světové války pokračoval ve vystupování v neokupovaných oblastech Francie, ale dvakrát vystoupil v Paříži a jednou pro francouzské vězně v německém táboře (výměnou za propuštění několika válečných zajatců). Chevalier pokračoval ve vystupování, dokud mohl svobodně, a po německé invazi v roce 1940 se uchýlil do svobodné zóny na jihu Francie se svou židovskou manželkou a jejími rodiči. V této době se staly populárními vlastenecké písně jako "Ça sent si bon la France" a "Paris sera Toujours Paris", a pořádal charitativní plesy a vystupoval, aby získal peníze pro odbojové úsilí. Důsledně odmítal vystupovat pro kolaboranty Vichy, ale nakonec ze strachu o bezpečnost své ženy a jejích rodičů neochotně souhlasil s kompromisem. Odmítl vystupovat na kolaborující stanici Radio Paris, ale souhlasil s vystoupením pro válečné zajatce v táboře, kde byl sám vězněn během první světové války. Toto vystoupení bylo výměnou za propuštění deseti francouzských vězňů. V roce 1942 byl Chevalier zařazen na seznam francouzských kolaborantů s Německem, kteří měli být během války zabiti nebo po ní souzeni. Téhož roku se přestěhoval do La Bocca poblíž Cannes, ale v září se vrátil do hlavního města. V roce 1944, když spojenecké síly osvobodily Francii, byl Chevalier obviněn z kolaborace. Vydání deníku Stars and Stripes z 28. srpna 1944 mylně informovalo, že "Maurice Chevalier byl zabit hnutím Maquis". Přestože byl francouzským soudem zproštěn viny, anglicky mluvící tisk zůstal nepřátelský a několik let mu bylo odmítnuto vízum. Poválečná kariéra Francii okouzlil snímek Mlčeti zlato (1947). V roce 1957 se objevil ve filmu Love in the Afternoon, což byl jeho první hollywoodský film po více než 20 letech. V roce 1958 hrál s Leslie Caronovou a Louisem Jourdanem ve filmu Gigi. Na počátku šedesátých let natočil osm filmů, včetně Can-Can v roce 1960 a Fanny v následujícím roce. V roce 1957 byl Chevalier oceněn cenou George Eastmana za významný přínos filmovému umění. Film Gigi (1958) s Leslie Caronovou a Hermione Gingoldovou, se kterou sdílel píseň "I Remember It Well", se stal obrovským úspěchem. Úspěch filmu Gigi přiměl Hollywood, aby mu v témže roce udělil čestného Oscara za úspěchy v zábavním průmyslu. Závěr života V roce 1970 učinil svůj poslední příspěvek filmovému průmyslu, když nazpíval titulní píseň k disneyovskému filmu The Aristocats. Zemřel v Paříži 1. ledna 1972 na komplikace po pokusu o sebevraždu. Chevalier trpěl během svého dospělého života záchvaty deprese a 7. března 1971 se pokusil o sebevraždu předávkováním barbituráty. Maurice Chevalier zůstává jednou z nejvýznamnějších postav francouzské kultury 20. století. Jeho charakteristický styl, šarm a elegance, často doplněné slamákem a smokingem, z něj učinily mezinárodní ikonu. Jeho filmy jako The Love Parade, One Hour With You, Love Me Tonight a Gigi patří ke klenotům světové kinematografie a jeho písně jako "Thank Heaven for Little Girls", "Louise" nebo "Valentine" se staly nesmrtelnými.