Ava Lavinia Gardner (24. prosince 1922, Grabtown, Severní Karolína, USA – 25. ledna 1990, Londýn, Anglie) byla americká herečka, jedna z nejvýraznějších filmových hvězd zlaté éry Hollywoodu. Proslula svou mimořádnou krásou, charismatickým hereckým projevem a nezávislou povahou.
Počátky kariéry
Ava Gardner vyrůstala na tabákové farmě v rurálním prostředí Severní Karolíny jako nejmladší ze sedmi dětí. Její cesta k filmové slávě začala v 18 letech, kdy talent scout studia Metro-Goldwyn-Mayer objevil její fotografii ve výloze newyorského fotoateliéru jejího švagra. Přestože při prvním setkání šéf studia Louis B. Mayer údajně prohlásil: "Neumí hrát, neumí mluvit – je skvělá. Podepište s ní smlouvu," studio ji poskytlo intenzivní herecký trénink a lekce rétoriky, aby zmírnili její výrazný jižanský přízvuk.
Průlom v Hollywoodu
První roky v Hollywoodu strávila Gardner v malých, často neakreditovaných rolích. Zásadní zlom v její kariéře přišel v roce 1946, kdy byla zapůjčena studiu Universal pro film noir The Killers. Její ztvárnění femme fatale Kitty Collins po boku debutujícího Burta Lancastera okamžitě upoutalo pozornost kritiky i diváků. Tento výkon ji katapultoval mezi hollywoodské hvězdy a otevřel cestu k významnějším rolím ve filmech jako The Hucksters (1947) a One Touch of Venus (1948).
Vrchol kariéry v 50. letech
Padesátá léta představovala vrchol Gardnerové herecké kariéry. V roce 1951 zazářila hned ve třech významných filmech – v romantické fantasy Pandora and the Flying Dutchman, v melodramatu My Forbidden Past a v muzikálu Show Boat. Následovaly další úspěšné snímky jako The Snows of Kilimanjaro (1952) a Lone Star (1952). Za roli Eloise "Honey Bear" Kelly ve filmu Mogambo (1953), kde hrála po boku Clarka Gablea, získala svou jedinou nominaci na Oscara za nejlepší ženský herecký výkon.
Ikonické role
Jednou z jejích nejpamátnějších rolí byla postava Marie Vargas ve filmu The Barefoot Contessa (1954), kde ztvárnila španělskou tanečnici, která se stane filmovou hvězdou. Tato role částečně odrážela její vlastní životní příběh a Gardner do ní vnesla svou přirozenou eleganci a charisma. Mezi další významné filmy tohoto období patří Bhowani Junction (1956), kde pod režijním vedením George Cukora předvedla jeden ze svých nejlepších hereckých výkonů jako žena smíšeného anglo-indického původu rozdělená mezi dvě kultury.
Pozdější kariéra
V roce 1955 se Gardner, znechucená hollywoodským životním stylem, přestěhovala do Španělska, kde strávila více než deset let. Její filmová kariéra pokračovala i v zahraničí. Objevila se v adaptaci Hemingwayova románu The Sun Also Rises (1957) a v apokalyptickém dramatu On the Beach (1959). V 60. letech zaznamenala další úspěch s filmem The Night of the Iguana (1964), za který byla nominována na Zlatý glóbus a cenu BAFTA. Za tento výkon také získala ocenění Silver Shell pro nejlepší herečku na Mezinárodním filmovém festivalu v San Sebastiánu.
Osobní život
Gardnerové osobní život byl stejně dramatický jako její filmové role. Byla třikrát vdaná – za herce Mickeyho Rooneyho (1942-1943), hudebníka Artieho Shawa (1945-1946) a nejslavněji za zpěváka Franka Sinatru (1951-1957), s nímž měla bouřlivý, ale intenzivní vztah. Přes svou pověst hollywoodské svůdnice si Gardner zachovala skromnost a skeptický pohled na pozlátko filmového průmyslu.
Závěr života
V roce 1968 se Gardner přestěhovala do Londýna, kde strávila posledních 22 let svého života. Pokračovala v herectví až do roku 1986, čtyři roky před svou smrtí, ačkoli sama o svých pozdějších rolích říkala, že je přijímala "čistě pro peníze". Zemřela 25. ledna 1990 ve věku 67 let na zápal plic. Byla pohřbena na hřbitově Sunset Memorial Park ve Smithfieldu v Severní Karolíně, nedaleko místa, kde vyrostla.
Ava Gardner zůstává v paměti filmových fanoušků jako jedna z nejkrásnějších a nejtalentovanějších hereček své doby. Přestože sama o svých hereckých schopnostech často pochybovala, její přirozený talent a charisma zářily nejjasněji pod vedením špičkových režisérů jako byli John Ford, Joseph L. Mankiewicz a George Cukor. Její filmový odkaz zahrnuje více než 60 filmů a její hvězda na hollywoodském chodníku slávy připomíná její trvalý příspěvek světové kinematografii.