Drahomíra Fialková

Drahomíra Fialková, narozená 8. listopadu 1923 v Sušici, zemřela 11. listopadu 2010 v Praze, byla česká herečka, která se proslavila především svou prací v divadle, rozhlase a ve filmu. Divadelní začátky Drahomíra Fialková pocházela ze západních Čech a od dětství projevovala zájem o divadlo. Svou profesionální hereckou dráhu zahájila v těsně poválečném období, kdy získala první zkušenosti v souboru Modrá halena, který působil v rámci Zemského oblastního divadla v Liberci (1945-1947). Následně byla krátce angažována v Divadle města Žižkova (1947-1948). Ačkoliv její pražské angažmá trvalo pouze jednu sezónu, znamenalo pro Fialkovou důležitý milník - debut před filmovou kamerou. V roli nájemnice Jelínkové se objevila ve filmu Zelená knížka (1948) režiséra Josefa Macha. Po odchodu z Prahy působila v letech 1948-1950 v Městském oblastním divadle v Mladé Boleslavi. Po narození dcery se několik let věnovala rodině a další angažmá přijala až v Jihočeském divadle v Českých Budějovicích (1954-1959), kde hrála převážně menší role, ale měla příležitost spolupracovat s významným režisérem Miroslavem Macháčkem. V Českých Budějovicích často vystupovala také v divadle s otáčivým hledištěm v Českém Krumlově. Své poslední divadelní angažmá měla ve Východočeském divadle v Pardubicích (1959-1960). Filmová kariéra Před filmovou kamerou se Drahomíra Fialková objevovala spíše sporadicky a převážně v epizodních rolích. V sedmdesátých letech ji můžeme zaznamenat například jako kadeřnici v kriminálním filmu Vím, že jsi vrah (1971) režiséra Petra Schulhoffa nebo jako postavu Nely v umělecky ceněném filmu Morgiana (1972) Juraje Herze. Později ztvárnila malou roli prodavačky v komedii V podstatě jsme normální (1981) režiséra Otakara Fuky. Zajímavou příležitost dostala v podobě postavy kulturní inspektorky Mrzenové ve smutné komedii Nejistá sezóna (1987) Ladislava Smoljaka. Fialková se objevila také v zahraničních produkcích natáčených v Česku, například v televizním filmu Na západní frontě klid (1979). V pozdějším období své kariéry našla uplatnění v několika dalších zahraničních filmech - hrála v hororu Kletba bratří Grimmů (The Brothers Grimm, 2005) režiséra Terryho Gilliama, kde ztvárnila postavu babičky, a objevila se také v televizní minisérii Duna (Dune, 2000). Rozhlasová a televizní tvorba Od počátku šedesátých let působila Drahomíra Fialková převážně v Československém rozhlase. Její hlas zazněl z řady rozhlasových dramatizací a pohádek, namluvila také četné komentáře k dokumentům. Posluchačům byla dobře známá především jako průvodkyně populárního vědeckého magazínu Meteor. V televizní tvorbě se objevovala v inscenacích, pohádkách a seriálech, například v Sanitce (1983) a Pomalých šípech (1993). Její hlas znají diváci také z loutkového večerníčku Broučci (1967), který byl adaptací klasického díla české dětské literatury od Jana Karafiáta. Osobní život a odkaz Manželem Drahomíry Fialkové byl herec Jiří Lír (1923-1995), z jejich manželství pochází herečka Kateřina Lírová (narozená 1951). Málo známou, ale významnou kapitolou života Drahomíry Fialkové byla její role zprostředkovatelky kontaktů mezi domácím disentem a umělci v exilu. Podílela se také na zajištění dokumentace k návrhu na udělení Nobelovy ceny za literaturu Jaroslavu Seifertovi. Za svou uměleckou činnost obdržela v roce 1995 cenu Senior Prix od Nadace Život umělce. V pozdějším období se Fialková vrátila k divadelní práci a s představením Lásky sester Rottových podnikla několik zájezdů do zahraničí, kde hrála pro české krajany.