Britt Ekland

Britt Ekland (narozena jako Britt-Marie Eklund; 6. října 1942, Stockholm, Švédsko) je švédská herečka, která se proslavila především svými rolemi v 60. a 70. letech 20. století. Začátky kariéry Britt Ekland vyrůstala ve Stockholmu jako nejstarší ze čtyř dětí. Její otec Sven Eklund provozoval luxusní obchod s oblečením a byl kapitánem švédského národního curlingového týmu. Jako teenagerka opustila školu, aby cestovala s divadelní společností, a byla objevena talentohovým agentem v italské kavárně, který ji poslal do Londýna na konkurzy do filmů. Své první menší role získala ve švédských filmech Kort är sommaren (1962) a Det är hos mig han har varit (1963), než dostala svou první významnější vedlejší roli v americkém westernu Advance to the Rear (1964). Průlom v kariéře Ekland se stala přes noc slavnou díky svému bleskurychlému románku a sňatku s anglickým hercem a komikem Peterem Sellersem v roce 1964, který jí nabídl manželství poté, co uviděl její fotografii v novinách a následně se s ní setkal v Londýně. Společně natočili tři filmy: televizní snímek A Carol for Another Christmas (1964), komedii After the Fox (1966) režírovanou Vittoriem De Sicou a The Bobo (1967). Manželství se Sellersem skončilo rozvodem v roce 1968. Vrchol kariéry v 60. a 70. letech Po rozchodu se Sellersem se Ekland prosadila jako samostatná hvězda. Její průlomovou rolí byla postava Rachel Schpitendavel, dívky z amišské komunity, která se stane tanečnicí v New Yorku, ve filmu The Night They Raided Minsky's (1968). Tento muzikál režírovaný Williamem Friedkinem jí vynesl uznání kritiky a stal se jejím oblíbeným filmem. V následujících letech se objevila v řadě italských filmů včetně Machine Gun McCain (1969) a The Conspirators (1969). V roce 1971 byla obsazena do role milenky gangstera ve významném britském kriminálním filmu Get Carter po boku Michaela Caina, což definitivně upevnilo její status sexuálního symbolu. V tomto filmu ztvárnila postavu Anny, která se proslavila zejména odvážnou scénou telefonického sexu. Ekland se objevila také v několika hororových filmech, včetně What the Peeper Saw (1972), Endless Night (1972) a Asylum (1972). Její nejznámější hororovou rolí byla postava Willow v kultovním britském hororu The Wicker Man (1973), kde ztvárnila pohanskou vesničanku a svůdnici. Zajímavostí je, že kvůli jejímu švédskému přízvuku byl její hlas v tomto filmu nadabován a pro některé nahé scény bylo použito dvojnice, jelikož Ekland byla v době natáčení těhotná. Bond girl a další významné role Další významnou rolí v kariéře Britt Ekland byla postava Bond girl Mary Goodnight v bondovce The Man with the Golden Gun (1974) po boku Rogera Moora. Přestože film získal smíšené recenze, dále posílil Eklandin status sexuálního symbolu a je považován za vrchol její filmové kariéry. V průběhu 70. let pokračovala v natáčení filmů jako The Ultimate Thrill (1974), Royal Flash (1975), který je někdy označován za její nejlepší hereckou práci, High Velocity (1976) a King Solomon's Treasure (1979). V roce 1976 namluvila francouzskou část na konci hitu "Tonight's the Night (Gonna Be Alright)" svého tehdejšího partnera Roda Stewarta. Pozdější kariéra V 80. letech se Ekland objevila ve filmech jako Fraternity Vacation (1985), Moon in Scorpio (1987) a Scandal (1989). Od začátku 90. let její herecká práce sestávala především z divadelních představení, jednorázových rolí, kameových vystoupení a účasti v reality show. Její poslední hlavní filmovou rolí byl snímek The Children (1990). Osobní život a odkaz Kromě manželství s Peterem Sellersem, s nímž má dceru Victorii (narozenou v roce 1965), měla Ekland syna Nicolaie s hudebním producentem Lou Adlerem a syna Thomase Jeffersona s bubeníkem skupiny Stray Cats Slimem Jimem Phantomem, za kterého byla provdána v letech 1984-1992. V roce 1980 vydala autobiografii True Britt a je také autorkou románu Det Ljuva Livet (Sladký život). Publikovala knihu o kráse a fitness Sensual Beauty: How to Achieve It (1984) a vydala fitness video v roce 1992. Britt Ekland zůstává jednou z nejpamátnějších filmových hvězd 60. a 70. let, jejíž kombinace skandinávské krásy a hereckého talentu jí zajistila místo v historii kinematografie. Její role v kultovních filmech jako The Wicker Man, Get Carter a The Man with the Golden Gun z ní učinily ikonu své doby.