Zeno Dostál

Zeno Dostál se narodil 12. listopadu 1934 v Konicích u Prostějova jako syn advokáta a starosty JUDr. Mojmíra Dostála a Charlotty, rozené Bock-Löwové. Byl českým spisovatelem, scenáristou a filmovým režisérem. Zemřel 30. ledna 1996 v Praze. Raná léta a začátky na Barrandově Oba rodiče byli za války vězněni v koncentračním táboře, zatímco Zeno Dostál po maturitě na klasickém gymnáziu v Prostějově začal studovat pedagogickou fakultu v Praze, z níž byl brzy z kádrových důvodů vyloučen. Od roku 1953 střídal dělnické profese, pracoval jako dělník v acetonárně v Litovli, v ostravských dolech, jako skladník, obchodní zástupce, truhlářský dělník a od roku 1959 v hutích Kladno jako topič a později strojvůdce parní lokomotivy. V letech 1960-1991 byl zaměstnán ve Filmových studiích Barrandov, kde prošel různými profesemi od závozníka přes rekvizitáře, asistenta režie až k pomocnému režisérovi od roku 1963 a druhému režisérovi od konce 70. let. V této pozici se podílel na více než padesáti filmech. Pracoval jako pomocný režisér u významných režisérů, zejména Juraja Herze a Karla Kachyni, u jehož filmů měl druhou režii při snímcích Love Between the Raindrops, Cukrová bouda, Dobré světlo a Smrt krásných srnců. Režijní debut a hlavní filmy K samostatné práci se Zeno Dostál dostal až v roce 1990, kdy podle vlastní předlohy (román Lev) natočil drama Král kolonád. Film vznikl podle jeho vlastního románu Lev, který sám adaptoval do scénáře a režíroval. Král kolonád je dramatický film o druhé světové válce, který vypráví příběh člena orchestru, jenž opustí svou židovskou ženu a dítě, kteří jsou posláni do koncentračního tábora. Zeno Dostál natočil v roce 1995 film Golet v údolí podle stejnojmenné povídkové knihy Ivana Olbrachta z roku 1937. Scenáristka Jana Dudková vybrala ze tří povídek dvě první (Zázrak s Julčou a Událost v mikve), které jsou laděny do laskavého humoru. Film s humorným nadhledem vypráví o životě židovské osady Polany v Podkarpatské Rusi ve třicátých letech minulého století, o všedních starostech příslušníků komunity chasidských Židů. Film byl oceněn Českým lvem za rok 1995 za nejlepší kameru a hudbu. Získal také hlavní cenu Zlatého ledňáčka na Finále Plzeň 1996. Další filmová tvorba a dokumenty Zeno Dostál plánoval také využít další Olbrachtovu povídku O smutných očích Hany Karadžičové, ale ze zdravotních důvodů se k tomu už nedostal. Jeho záměr později dokončil Karel Kachyňa pod názvem Hanele. Realizoval v rámci cyklu Gen a Genus portrét spisovatele a diplomata Viktora Fischla a historika-hebraisty Davida Flussera. Na motivy Maupassantovy povídky podle scénáře Zdeňka Svěráka natočil v roce 1995 televizní film Chlípník s premiérou v roce 2003. Zeno Dostál byl praktikujícím židem, studoval judaistiku na Husitské teologické fakultě a několik roků zastával funkci předsedy Židovské obce v Praze. Víra se promítala do jeho života i práce a židovská problematika byla jeho častým tématem v literatuře i filmu. S oblibou režíroval snímky týkající se judaismu a při natáčení filmu Golet v údolí se herci účastnili dodržování starých židovských tradic.