Karel Brožek

Karel Brožek (28. 4. 1935, Olomouc – 21. 10. 2014, Kladno) byl český herec, loutkoherec a divadelní režisér. Absolvent loutkoherectví na DAMU (1962), který se stal významnou osobností českého divadelního a filmového světa. Divadelní kariéra Karel Brožek začínal koncem 50. let jako režisér v loutkovém divadle Radost v Brně. Po studiích na DAMU patřil mezi zakládající členy divadla Semafor v Praze, kde účinkoval ve slavných představeních jako Člověk z půdy nebo Ukradený měsíc. Následně působil jako vedoucí skupiny Černého divadla a režisér Laterny magiky v Praze. V průběhu své kariéry pracoval v řadě činoherních a loutkových divadel v Brně, Kladně, Plzni, Košicích a Nitře. V letech 1975-79 zastával pozici režiséra v pražském Ústředním loutkovém divadle (dnešní Divadlo Minor). Jeho režisérský talent ho přivedl k mezinárodním angažmá - režíroval v divadlech v Německu, Belgii, Japonsku, Chorvatsku, Polsku, Kanadě a Švédsku. V roce 1990 se stal ředitelem Středočeského loutkového divadla v Kladně (dnes divadlo Lampion) a od roku 2006 až do své smrti umělecky vedl divadlo Ateneum v polských Katovicích. Od roku 1977 působil v Divadle Jaroslava Průchy na Kladně, kde strávil přes třicet let. Toto období je považováno za zlatou éru kladenského divadla a Karel Brožek se stal kladenskou kulturní legendou. V činohře pod jeho režisérským vedením vzniklo úctyhodných 41 představení. Roku 1990 se stal ředitelem Loutkového divadla Lampion v Kladně, kde vytvořil celkem 32 inscenací. Z něj v roce 2005 odešel, aby se stal uměleckým šéfem divadla Ateneum v polských Katovicích. Od roku 1991 se v Praze hraje v Národním divadle marionet jeho loutková verze Mozartovy opery Don Giovanni, která dosáhla do dnešního dne pěti tisíc repríz a kterou zhlédlo již kolem jednoho milionu diváků. Filmová kariéra Do kinematografie vstoupil Karel Brožek počátkem 60. let třemi drobnými rolemi a před kameru se vrátil až po mnohaleté přestávce větší úlohou hajného Josky v Kovářově smutné komedii Tím pádem a postavou porybného ve Vláčilově komorním psychologickém dramatu Hadí jed. Ve Vláčilově černobílém snímku Hadí jed (1981) ztvárnil postavu porybného v příběhu o mladé dívce, která hledá svého otce alkoholika. Během 80. a 90. let hrál zejména ve snímcích režiséra Víta Olmera. Objevil se například ve filmech Antonyho šance (1986) nebo Co je vám, doktore? (1984). Citlivý portrét starého málomluvného ženicha Františka vytvořil po boku Ivy Janžurové v epizodě Cesta z povídkové smutné komedie Romana Vávry Co chytneš v žitě (1998). Zřejmě poslední filmovou rolí byl šéf ve Švankmajerově snímku Přežít svůj život (2010). Jeho filmografie zahrnuje snímky jako Sedmý kontinent (1960, režie Václav Gajer), Neschovávejte se, když prší (1962, režie Zbyněk Brynych), Na laně (1963, režie Ivo Novák), Od vraždy jenom krok ke lži (1982, režie Petr Tuček), Stav ztroskotání (1983, režie Vít Olmer), Druhý tah pěšcem (1984, režie Vít Olmer). Objevil se také v televizním seriálu Dobrodružství kriminalistiky (1989) a ve filmech Playgirls II (1995) a Ta naše písnička česká II (1990). Pedagogická činnost S přestávkami vyučoval na loutkoherecké katedře DAMU loutkoherectví a režii, kde předával své bohaté zkušenosti mladým umělcům. V pozdějších letech režijně hostoval v různých divadlech, mimo jiné režíroval i představení Dekameron v Košicích. Také nastudoval spolu s chlapeckým pěveckým sborem Boni Pueri pro jeho kanadské turné terezínskou dětskou operu Brundibár. Karel Brožek patřil k výrazným osobnostem českého loutkového divadla a filmu. Jeho všestranný talent a mezinárodní působení zanechaly nesmazatelnou stopu v české kultuře. Zemřel 21. října 2014 v Kladně ve věku 79 let.