Bernard Blier

Bernard Blier (11. ledna 1916 – 29. března 1989) byl francouzský charakterní herec, narozený v Buenos Aires v Argentině, kde byl jeho otec Louis Blier v té době vyslán jako výzkumník Pasteurova institutu. Raná kariéra a osobitý vzhled Bernard Blier začal svou hereckou dráhu v polovině 30. let, kdy byl v roce 1937 po čtvrtém pokusu přijat na pařížskou konzervatoř. Téhož roku se objevil v jedné ze svých prvních filmových rolí jako "mladík na tandemu" v komedii Gribouille (Heart of Paris). Jeho zakulacené rysy a předčasná plešatost mu v počátcích kariéry umožnily často ztvárňovat podváděné manžely. Na začátku druhé světové války narukoval do francouzské pěchoty, byl však zajat a internován v zajateckém táboře v Rakousku, kde ztratil 27 kilogramů váhy. Poválečná léta a průlom Po válce se Blier vrátil na filmové plátno a brzy se prosadil jako jeden z nejvšestrannějších a nejvyhledávanějších charakterních herců Francie. Významným milníkem v jeho kariéře byl film Quai des Orfèvres (Jenny Lamour) z roku 1947, režírovaný Henri-Georgesem Clouzotovým. V tomto kriminálním dramatu ztvárnil žárlivého manžela Maurice Martineau po boku Suzy Delair a Louise Jouveta. Film byl ve Francii velmi populární a získal mezinárodní uznání, včetně ocenění na Benátském filmovém festivalu. Vrchol kariéry v 50. a 60. letech V průběhu 50. a 60. let Blier upevnil svou pozici jako jeden z nejvýznamnějších francouzských herců. V roce 1958 ztvárnil inspektora Javerta ve velkolepé adaptaci románu Victora Huga Les Misérables (Bídníci), kde hrál po boku Jeana Gabina. Jeho ztvárnění Javerta jako muže osudově připoutaného k falešné představě spravedlnosti bylo spíše politováníhodné než zlomyslné, což dodalo postavě nový rozměr. Dalším významným filmem v jeho kariéře byl I Compagni (The Organizer) z roku 1963, režírovaný Mariem Monicellim. V tomto italsko-francouzském dramatu odehrávajícím se na konci 19. století v Turíně ztvárnil Blier postavu Martinettiho, jednoho z dělníků textilní továrny bojujících za lepší pracovní podmínky. Film byl nominován na Oscara za nejlepší původní scénář a je považován za významné dílo sociálního a politického filmu. Spolupráce se synem a pozdní kariéra Bernard Blier byl otcem známého režiséra Bertranda Bliera, se kterým spolupracoval na několika filmech. Jejich první společný projekt byl Calmos (1976), ale nejznámější je jejich spolupráce na surrealistické černé komedii Buffet Froid (1979), kde Bernard ztvárnil inspektora Morvandiaua. Film, v němž hrál po boku Gérarda Depardieu, získal kultovní status a je považován za jedno z nejvýznamnějších děl francouzské kinematografie 70. let. V 70. letech se Blier objevil také v populární komedii Le Grand Blond avec une chaussure noire (Vysoký blondýn s černou botou) z roku 1972, kde ztvárnil plukovníka Bernarda Milana po boku Pierra Richarda a Jeana Rocheforta. Film se dočkal pokračování Le Retour du Grand Blond (1974) a později i hollywoodského remaku The Man with One Red Shoe (1985) s Tomem Hanksem. Mezinárodní kariéra a italské filmy Blier často pracoval i v italských filmech, zejména v posledním desetiletí svého života. Mezi jeho úspěšné italské projekty patří komedie Amici miei (My Friends) z roku 1975, režírovaná Mariem Monicellim, která se stala kasovním trhákem v Itálii a dočkala se dvou pokračování. Odkaz a uznání Za svou kariéru Bernard Blier vytvořil impozantní filmografii čítající 175 titulů. Byl známý svou schopností hrát jak v komediích, tak v dramatech, a to s mimořádnou přesvědčivostí a přirozeností. V roce 1989, pouhých 24 dní před svou smrtí, obdržel čestného Césara (francouzský ekvivalent Oscara) jako uznání za svůj celoživotní přínos francouzské kinematografii. Zemřel 29. března 1989 v Saint-Cloud ve Francii. Bernard Blier zůstává jednou z nejvýraznějších osobností francouzského filmu, jehož všestrannost, charakteristický vzhled a mimořádný talent z něj učinily nezapomenutelnou postavu evropské kinematografie 20. století.