Karel Bartoň

Karel Bartoň, 27. května 1942, Dobrovice u Mladé Boleslavi – 28. září 2022, Brno, herec Karel Bartoň vystudoval herectví na Janáčkově akademii múzických umění v Brně, kterou absolvoval v roce 1968. Ihned po studiích nastoupil své první profesionální angažmá ve Východočeském divadle Pardubice, kde působil do roku 1972. V pardubickém divadle se věnoval především klasickému repertoáru – ztvárnil role v inscenacích Tartuffe a Romeo a Julie. Za roli Petruccia v inscenaci Zkrocení zlé ženy získal dokonce cenu Svazu českých dramatických umělců. Od 1. srpna 1972 se stal členem činoherního souboru tehdejšího Státního divadla Ostrava (dnes Národní divadlo moravskoslezské), kde působil po čtrnáct sezón až do roku 1986. V Ostravě spolupracoval s významnými režiséry jako byli Radim Koval, Jan Kačer a Bedřich Jansa. Pod jejich vedením vytvořil řadu výrazných postav – Toma ve Williamsově Skleněném zvěřinci, Rejtara v Daňkově Vévodkyni valdštejnských vojsk, Gogolova prohnaného Kočkareva z Ženitby, Shakespearova intrikánského Iaga v Othellovi či venkovana Jendu z Hrubínovy Křišťálové noci. Bartoň patřil k hercům, kterým režiséři svěřovali jak role vyžadující soustředěnou práci na komplikovaných, intelektuálně laděných postavách, tak úkoly, kde bylo nutno prokázat schopnost vkusně dávkovat stylizaci komediálních charakterů. Ve své filmové kariéře se objevil v několika snímcích, i když jeho doménou bylo především divadlo. V roce 1972 ztvárnil roli Komárka ml. a v roce 1970 se objevil jako muž v černém. V roce 1978 účinkoval ve filmu Cyrano z Bergeracu, kde ztvárnil dvojroli projektanta Ludvy a herce de Valverta. Jeho filmografie zahrnuje také snímky z let 1983, 1984, 1991 a 1999. V divadelní inscenaci Pekař Jan Marhoul ztvárnil postavu Ruddy, v inscenaci Hlučná samota pak hrál Pokladníka, Cikána, Kostelníka a další role. V inscenaci Hoře z rozumu se představil jako Platon Michajlovič Smutnička. Od 1. srpna 1986 působil v brněnském Divadle bratří Mrštíků (dnes Městské divadlo Brno), kde pohostinsky vystupoval i dlouho po svém odchodu do důchodu. V součinnosti s režiséry Milanem Páskem, Pavlem Rímským či Stanislavem Mošou zde nastudoval například role Sofoklova Kreonta, Shakespearova Bruta či Brucknerova fanatického Filipa Španělského. Z dalších významných rolí lze jmenovat Nesmrtelného v inscenaci Sarkofág, Lota v Pravdě o zkáze Sodomy, Vladimíra v Něžném barbarovi, Möbia ve Fyzicích, Höfgena v Urmefistovi či Karpa Karasova v Lese. V devadesátých letech se Karel Bartoň věnoval také dabingu. Během své kariéry se často na jevišti potkával se svou životní partnerkou herečkou Evou Jelínkovou. Společně s vynikajícími hereckými osobnostmi Janem Vlasákem, Zdeňkem Žákem, Jitkou Smutnou, Jiřím Čapkou či Zuzanou Fišárkovou spoluutvářel výraznou etapu ostravské činohry 70. a 80. let. Karel Bartoň zemřel 28. září 2022 ve věku 80 let v Brně.