Don Ameche

Don Ameche, narozen 31. května 1908 v Kenoshe ve Wisconsinu jako Dominic Felix Amici, byl americký herec, komik a umělec. Pocházel z rodiny italského přistěhovalce Felice Amiciho, který pracoval jako barman, a matky Barbary Etty Hertel, která měla skotské, irské a německé předky. Od rozhlasu k filmovému plátnu Ameche začínal svou kariéru v rozhlase na počátku 30. let, kde se díky svému příjemnému hlasu a schopnosti ztvárnit různé postavy stal populárním moderátorem a hercem. Účinkoval v pořadech jako Empire Builders, The First Nighter a The Chase and Sanborn Hour. Jeho úspěch v rádiu vedl v roce 1935 k nabídce filmové smlouvy od studia 20th Century Fox. Přestože jeho první screen test nebyl příliš přesvědčivý, šéf studia Darryl F. Zanuck v něm viděl potenciál a podepsal s ním smlouvu. Hvězda 30. a 40. let Ameche se rychle etabloval jako elegantní, uhlazeně působící představitel romantických rolí. K jeho prvním významným filmům patřily In Old Chicago (1937) a Alexander's Ragtime Band (1938), kde hrál po boku Alice Faye a Tyronea Powera. Zlomovým okamžikem jeho kariéry byla hlavní role ve filmu The Story of Alexander Graham Bell (1939), kde ztvárnil vynálezce telefonu. Tento film měl takový dopad, že slovo "ameche" se v americkém slangu stalo synonymem pro telefon. Vrchol filmové kariéry Na konci 30. a v průběhu 40. let patřil Ameche k nejpopulárnějším hollywoodským hvězdám. V roce 1939 zazářil v komedii Midnight po boku Claudette Colbert, což je dodnes považováno za jeden z jeho nejlepších komediálních výkonů. Následovaly další úspěšné filmy jako Swanee River (1939), kde hrál skladatele Stephena Fostera, a Lillian Russell (1940). Ameche také exceloval v muzikálech. Účinkoval ve dvou populárních filmech Down Argentine Way (1940), který pomohl nastartovat kariéru Betty Grable a Carmen Mirandy, a Moon Over Miami (1941), opět s Betty Grable. V roce 1940 byl zvolen 21. nejpopulárnější hvězdou Hollywoodu. Nejlepší role a konec éry ve Fox Za jeden ze svých nejlepších filmů považoval Ameche komedii Heaven Can Wait (1943) režiséra Ernsta Lubitsche, kde hrál zhýralého playboye Henryho Van Clevea, který po smrti vypráví svůj životní příběh ďáblovi. Mezi jeho další významné filmy z tohoto období patří Four Sons (1940), Confirm or Deny (1941), Wing and a Prayer (1944) a Guest Wife (1945). Po skončení smlouvy se studiem Fox se Ameche rozhodl neprodloužit kontrakt, aby mohl pracovat jako nezávislý herec. Toto rozhodnutí později označil za chybu, neboť jeho filmová kariéra začala upadat. Návrat k rozhlasu a nové začátky V letech 1946 až 1951 se Ameche vrátil k rozhlasu, kde účinkoval v populárním seriálu The Bickersons s Frances Langford. V 50. letech se přesunul na Broadway a do televize. V letech 1961 až 1965 moderoval pořad International Showtime na NBC. Jeho filmová kariéra v tomto období stagnovala. Nečekaný comeback Po třináctileté pauze se Ameche vrátil na filmové plátno v roce 1983 v komedii Trading Places, kde ztvárnil zlého miliardáře. Tato role odstartovala pozoruhodný comeback jeho kariéry. V roce 1985 získal Oscara za nejlepší mužský herecký výkon ve vedlejší roli ve filmu Cocoon, kde hrál důchodce, který znovu získá svou vitalitu díky mimozemské síle. Pozdní kariéra a odkaz Po úspěchu v Cocoon následovaly další filmy jako Harry and the Hendersons (1987), Things Change (1988), kde za svůj výkon získal cenu na filmovém festivalu v Benátkách, Coming to America (1988) a Cocoon: The Return (1988). Jeho poslední filmy zahrnovaly Oscar (1991), Folks! (1992) a Homeward Bound: The Incredible Journey (1993), kde propůjčil hlas postavě Shadowa. Jeho posledním filmem byl Corrina, Corrina (1994), který byl uveden do kin posmrtně. Don Ameche byl ženatý s Honore Prendergast od roku 1932 až do její smrti v roce 1986. Měli spolu šest dětí. Zemřel 6. prosince 1993 ve Scottsdale v Arizoně ve věku 85 let na rakovinu prostaty. Za svou více než šedesátiletou kariéru se Don Ameche zapsal do dějin jako všestranný herec, který dokázal uspět v rozhlase, filmu i na divadle a který zažil mimořádný comeback v pokročilém věku.