6.8

Pro výpočet aktuálního kariérního skóre využíváme uživatelské hodnocení u filmů a seriálů skrz celou kariéru tvůrce. Největší váhu pro výpočet mají poslední díla kariéry. Výsledné číslo ovlivňuje také popularita, oblíbenost a získání filmového ocenění.

Eugene Cherry: Filmy a seriály

  • Zelená zóna
    Zelená zóna (2010)
    Film
    • Oneplay
    • iTunes
    Akčnímu thrilleru Zelená zóna se přezdívá „čtvrtý Jason Bourne“. Do jisté míry oprávněně. S úspěšnou sérií ji spojuje nejen žánr, jméno režiséra Paula Greengrasse a představitele hlavní role Matta Damona, ale především stoprocentní filmařina, strhující tempo a výjimečný příběh. Pod ním je podepsaný oscarový scenárista Brian Helgeland. Díky němu se ocitáme na tom nejnebezpečnějším místě na světě, na horké půdě Iráku, krátce po svržení režimu Saddáma Husajna. Jedním z nešťastníků, kteří mají pomoci postavit tuto zemi na nohy, je i velitel americké armády Roy Miller. Jeho jednotka má za úkol pátrat po zbraních hromadného ničení (jinak hlavní zámince ke svržení Saddámovy krutovlády) a zároveň po pohlavárech bývalého režimu, označených žolíkovými kartami, asi aby to bylo zábavnější. Jenže Miller a jeho muži se nebaví ani trochu, ocitli se v pekle, kde nebezpečí číhá na každém kroku. Není tu nikdo, komu by se dalo věřit, což k jejich smůle platí i o lidech, kteří by měli hrát za jejich tým. Čím hlouběji totiž Miller proniká do tohoto blízkovýchodního chaosu, tím jasnější mu je, že tady „něco smrdí“. V Iráku zuří válka a vysoko nad ním komplikovaná zpravodajská hra, která může přinést zkázu tomu, kdo v ní bude ve finále tahat za kratší konec. Miller se v ní postupně stává čím dál důležitější figurou, která drží v ruce zásadní trumf - pravdu. A proto je třeba ji vyhodit.
    73%
    Akčnímu thrilleru Zelená zóna se přezdívá „čtvrtý Jason Bourne“. Do jisté míry oprávněně. S úspěšnou sérií ji spojuje nejen žánr, jméno režiséra Paula Greengrasse a představitele hlavní role Matta Damona, ale především stoprocentní filmařina, strhující tempo a výjimečný příběh. Pod ním je podepsaný oscarový scenárista Brian Helgeland. Díky němu se ocitáme na tom nejnebezpečnějším místě na světě, na horké půdě Iráku, krátce po svržení režimu Saddáma Husajna. Jedním z nešťastníků, kteří mají pomoci postavit tuto zemi na nohy, je i velitel americké armády Roy Miller. Jeho jednotka má za úkol pátrat po zbraních hromadného ničení (jinak hlavní zámince ke svržení Saddámovy krutovlády) a zároveň po pohlavárech bývalého režimu, označených žolíkovými kartami, asi aby to bylo zábavnější. Jenže Miller a jeho muži se nebaví ani trochu, ocitli se v pekle, kde nebezpečí číhá na každém kroku. Není tu nikdo, komu by se dalo věřit, což k jejich smůle platí i o lidech, kteří by měli hrát za jejich tým. Čím hlouběji totiž Miller proniká do tohoto blízkovýchodního chaosu, tím jasnější mu je, že tady „něco smrdí“. V Iráku zuří válka a vysoko nad ním komplikovaná zpravodajská hra, která může přinést zkázu tomu, kdo v ní bude ve finále tahat za kratší konec. Miller se v ní postupně stává čím dál důležitější figurou, která drží v ruce zásadní trumf - pravdu. A proto je třeba ji vyhodit.
    1
  • Bless Their Little Hearts
    Bless Their Little Hearts (1984)
    FilmRole: Gene
    72%
    2
  • My Brother's Wedding
    My Brother's Wedding (1983)
    FilmRole: Gene
    69%
    3
  • Zabíječ ovcí
    Zabíječ ovcí (1978)
    FilmRole: Eugene

    Film Killer of Sheep si žije veskrze želvím životem. Dokončen byl již v roce 1977 a od té doby si jen velice pozvolna získává svůj okruh diváků. Zpočátku ho dokonce kvůli příliš drahým autorským právům na hudební složku filmu nebylo možné téměř vůbec promítat. Kromě největších filmových nadšenců se dočkal širšího publika až v roce 1981 na Berlínském mezinárodním filmovém festivalu (vítěz ceny FIPRESCI) a na festivalu v Sundance. V roce 1989 byl zařazen do amerického národního archivu Library of Congress' National Film Registry a roku 2007 byl opět prezentován na festivalu v Berlíně.

    Pro české publikum prakticky neznámý režisér Charles Burnett tvořil Killer of Sheep jako absolventský film na filmové škole UCLA. Celé natáčení údajně přišlo na pouhých deset tisíc dolarů, z nichž většinu pokryly školní granty. I přes finanční nouzi však byla černobílá stylizace a připodobnění klasickým snímkům italského neorealismu především tvůrčím záměrem. Základní motiv zde nalézáme ve snaze průměrného amerického černocha o přežití v nuzných podmínkách. Stan (Henry G. Sanders) pracuje na jatkách a musí se vyrovnávat s všudypřítomnou beznadějí, chudobou a také napjatými rodinnými vztahy. Běžný divák bude možná postrádat hmatatelnější příběhovou kostru, ale roztříštěnost a mozaikovitost celého vyprávění předává intenzivnější emocionální náboj.

    Ačkoliv se film skládá z několika drobných zápletek, soustředí se Charles Burnett spíše na obrazotvornost. Sdělení, které si již divák zvykl přijímat skrze text, předává především vizuální cestou. V některých případech si režisér hraje se záměrným nesouladem obrazu a dalších atributů filmu - to například v momentě dlouhého romantického tance Stana a jeho ženy (Kaycee Moorová), z něhož je možné vidět jen okenní siluetu, a který je podbarven velmi neadekvátním hudebním pozadím. Při Stanově neveselé práci na jatkách pro změnu vypíná zvuk a namísto strašidelného hluku vraždící mašiny slyšíme pouze hudbu, což navíc režisér dovršuje prokládáním naturalistických pracovních scén záběry na hrající si děti. Tyto a další nezmíněné detaily napovídají, že Burnettovým záměrem bylo poetické a symbolické podobenství o protikladech, které nejvýrazněji vyplouvá na povrch tehdy, kdy chudobu, bídu a všeobecný zmar života v chudinské čtvrti berou zúčastnění s humorem a nadhledem, nikoliv s odevzdaností a smutkem.

    (David Patras, LFŠ 2007)

    Žánry:DramaNezávislý
    66%

    Film Killer of Sheep si žije veskrze želvím životem. Dokončen byl již v roce 1977 a od té doby si jen velice pozvolna získává svůj okruh diváků. Zpočátku ho dokonce kvůli příliš drahým autorským právům na hudební složku filmu nebylo možné téměř vůbec promítat. Kromě největších filmových nadšenců se dočkal širšího publika až v roce 1981 na Berlínském mezinárodním filmovém festivalu (vítěz ceny FIPRESCI) a na festivalu v Sundance. V roce 1989 byl zařazen do amerického národního archivu Library of Congress' National Film Registry a roku 2007 byl opět prezentován na festivalu v Berlíně.

    Pro české publikum prakticky neznámý režisér Charles Burnett tvořil Killer of Sheep jako absolventský film na filmové škole UCLA. Celé natáčení údajně přišlo na pouhých deset tisíc dolarů, z nichž většinu pokryly školní granty. I přes finanční nouzi však byla černobílá stylizace a připodobnění klasickým snímkům italského neorealismu především tvůrčím záměrem. Základní motiv zde nalézáme ve snaze průměrného amerického černocha o přežití v nuzných podmínkách. Stan (Henry G. Sanders) pracuje na jatkách a musí se vyrovnávat s všudypřítomnou beznadějí, chudobou a také napjatými rodinnými vztahy. Běžný divák bude možná postrádat hmatatelnější příběhovou kostru, ale roztříštěnost a mozaikovitost celého vyprávění předává intenzivnější emocionální náboj.

    Ačkoliv se film skládá z několika drobných zápletek, soustředí se Charles Burnett spíše na obrazotvornost. Sdělení, které si již divák zvykl přijímat skrze text, předává především vizuální cestou. V některých případech si režisér hraje se záměrným nesouladem obrazu a dalších atributů filmu - to například v momentě dlouhého romantického tance Stana a jeho ženy (Kaycee Moorová), z něhož je možné vidět jen okenní siluetu, a který je podbarven velmi neadekvátním hudebním pozadím. Při Stanově neveselé práci na jatkách pro změnu vypíná zvuk a namísto strašidelného hluku vraždící mašiny slyšíme pouze hudbu, což navíc režisér dovršuje prokládáním naturalistických pracovních scén záběry na hrající si děti. Tyto a další nezmíněné detaily napovídají, že Burnettovým záměrem bylo poetické a symbolické podobenství o protikladech, které nejvýrazněji vyplouvá na povrch tehdy, kdy chudobu, bídu a všeobecný zmar života v chudinské čtvrti berou zúčastnění s humorem a nadhledem, nikoliv s odevzdaností a smutkem.

    (David Patras, LFŠ 2007)

    Žánry:DramaNezávislý
    4

Našli jste chybu nebo něco chybí? Napište nám.