Pavel Jurda

Pavel Jurda, narozen 1. dubna 1970 v Brně, je český režisér, scenárista, dramaturg a dramatik. Po absolvování Střední lesnické školy v Hranicích vystudoval Lesnickou a dřevařskou fakultu na Mendelově univerzitě v Brně, kde získal titul inženýr. Následně absolvoval obor dramaturgie na Janáčkově akademii múzických umění v Brně (2001) pod vedením profesora Bořivoje Srby. Profesní začátky Pavel Jurda začínal svou profesní dráhu jako lesník, ale postupně se přeorientoval na uměleckou tvorbu. Působil jako dramaturg v Národním divadle Brno a navázal dlouhodobou spolupráci s Českou televizí, pro kterou vytvořil řadu dokumentárních filmů a pořadů. Jeho tvorba se vyznačuje zaměřením na sociální, historickou a židovskou tematiku. Kromě režijní a scenáristické práce se věnuje také dramatice a příležitostně působí jako producent. Televizní tvorba V rámci spolupráce s Českou televizí režíroval Pavel Jurda řadu dokumentárních snímků a cyklů. Mezi jeho významné televizní projekty patří dokumenty Muž, který měl nebýt (2008, ve spolupráci s Dorou Kaprálovou), Nad přehradou svítá... (2008), Všechny moje věci (2009), K poctě zbraň! (2010) a Hotel Veselý hřbitov (2010). Podílel se také na tvorbě vzdělávacích pořadů jako Záhady Toma Wizarda, Na hranici tradic, Pevnosti, Vzkaz a série vědeckých dokumentů pro děti Já budu Einsteinem! (2014). V roce 2017 dokončil hudební dokument Sólo pro jednu ruku, který pojednává o dramatických okolnostech vzniku klavírní skladby Leoše Janáčka. Celovečerní dokumentární filmy Celovečerním dokumentárním debutem Pavla Jurdy je film Jmenuji se Hladový Bizon (2016), který měl premiéru na Mezinárodním festivalu dokumentárních filmů v Jihlavě. Snímek sleduje příběh nevidomého Jana Pavlíčka, který si říká Hladový Bizon a kterému hrozí, že ztratí i sluch. Film zachycuje jeho cestu do Ameriky za náčelníkem kmene Navajo, který má pomocí rituálu zlepšit jeho sluch. Dokument vznikal pět let a je plný neokázalého humoru díky charismatickému hlavnímu hrdinovi. Souběžně s filmem vznikla i stejnojmenná kniha s texty Pavla Jurdy a fotografiemi Romana France. V roce 2018 měl na MFDF Ji.hlava premiéru jeho další celovečerní dokument Dobrý život sokola Bendy. Jedná se o citlivý portrét Miroslava Bendy, zasloužilého sokola a vitálního člověka z malé moravské obce. Film má povahu časosběrného dokumentu, obsahuje rodinná videa i archivní filmové materiály a sleduje Bendovy aktivity v sokolské jednotce i jeho celoživotní zájmy a přátelství, včetně vztahu s japonským profesorem, který ovlivnil Bendův zájem o japonskou kulturu. Literární tvorba Kromě filmové tvorby je Pavel Jurda také autorem beletristického textu Jmenuji se Hladový Bizon (2016), který vznikl souběžně se stejnojmenným dokumentem. Kniha obsahuje příběh s motivy, které se do filmu nevešly, a doplňuje ji fotografická dokumentace Romana France zachycující hlavního hrdinu v krajině navažské rezervace. Pavel Jurda patří mezi významné české dokumentaristy, jehož tvorba se vyznačuje citlivým přístupem k zobrazovaným tématům a osobnostem. Jeho filmy často zachycují neobyčejné příběhy obyčejných lidí a vynikají autenticitou a empatickým pohledem na lidské osudy.