Filip Pošivač

Filip Pošivač, narozen 5. srpna 1986 v Jilemnici, je český režisér animovaných filmů, výtvarník a ilustrátor. Patří mezi nejvýraznější osobnosti současné české animované tvorby, která se v posledních letech opět dostává na světovou úroveň. Vzdělání a počátky tvorby Filip Pošivač vystudoval Střední uměleckoprůmyslovou školu v Jablonci nad Nisou, kde se vyučil kovorytcem. Následně absolvoval Vysokou školu uměleckoprůmyslovou v Praze v ateliéru filmové a televizní grafiky pod vedením MgA. Jakuba Zicha. Během studií na UMPRUM vytvořil své první animované filmy, mezi které patří Tisíc a jedna pohádka (2008) a Cvrček a mravenci (2009). Tisíc a jedna pohádka vznikla na základě básně Františka Hrubína ze sbírky Pohádky z tisíce a jedné noci a byla kombinací loutkové a ploškové animace. V Cvrčkovi a mravencích Pošivač použil spojení papírových loutek a prostředí vytvořeného z různých textilií, doplněné dalšími galanterními výrobky. Již v těchto raných dílech se projevil jeho charakteristický výtvarný rukopis a zájem o loutkovou animaci. Významné animované filmy V roce 2011 vytvořil krátký film O Tondovi, který svítil, jehož motiv chlapce, který svítí a trpí svou odlišností, později rozpracoval ve svém celovečerním debutu. V roce 2015 dokončil ve spolupráci s Barborou Valeckou krátkometrážní loutkový snímek Až po uši v mechu. Po čtyřech letech práce vznikl pětadvacetiminutový film, který si zasloužil pozornost svým výtvarným pojetím, hravostí a propracovaností. Film vznikal v animačním studiu Hafan, kde byly vytvořeny mimo jiné filmy Jana Baleje. Tvůrci pracovali klasickou loutkovou animací, každá loutka měla svou kostru, dekorace a rekvizity tvořily dřevo, polystyren a papíry. Film byl natočen digitálně a doplněn o počítačové efekty. Příběh zavádí diváky doprostřed hlubokého lesa, kde žijí Bertík a Josefka, dva malí trnkové, kteří dohlížejí na to, aby v lese vše dobře fungovalo. Když se jednoho dne mezi zvířátky roznese znepokojivá zpráva, že se nedaleko mechoviště usadil Hejkal, rozhodnou se přijít věci na kloub. Na úspěšný krátkometrážní snímek Až po uši v mechu navázal seriálem Živě z mechu (2016), na němž pracoval opět s Barborou Valeckou. S Valeckou později spolupracoval také na projektu Přes palubu! (2019), krátkometrážním snímku o Chameleonu a Kiwim, kteří se i přes vzájemné odlišnosti při hrozbě blížící se potopy spojí, aby se společně dostali na Archu a zachránili si život. Významným projektem v Pošivačově kariéře se staly Mlsné medvědí příběhy, oblíbený animovaný seriál, který byl nominován na Českého lva a rychle se stal novodobou klasikou. První tři díly tohoto pásma krátkometrážních filmů pro děti vyšly v roce 2019, režírovaly je Kateřina Karhánková a Alexandra Májová, zatímco Filip Pošivač se stal autorem celého vizuálního zpracování. Na první tři díly později navázala série dalších 23 dílů, kniha Mlsné medvědí příběhy (2021), Velká medvědí kuchařka (2021) a také série videokuchařek. Obě režisérky, Pošivač a producentka Barbora Příkaská byli za sérii nominováni na cenu Český lev za nejlepší animovaný film za rok 2020, což byl historicky první rok, kdy byla tato kategorie vyhlašována. V roce 2023 měl premiéru další díl s názvem Na pól!, který byl v kinech uváděn v pásmu se staršími díly. Hlavními hrdiny příběhů jsou Nedvěd a Miška, nejlepší medvědí kamarádi, kteří jsou nesmírně vynalézaví, když jde o to, dostat se k něčemu dobrému na zub. Celovečerní debut a mezinárodní úspěch V roce 2023 měl premiéru Pošivačův celovečerní animovaný debut Tonda, Slávka a kouzelné světlo, který byl oceněn na mezinárodním festivalu animovaných filmů v Annecy. Film sbíral úspěchy zleva zprava, včetně ceny Conterchamps z prestižního festivalu v Annecy. V rámci českého prostředí získal snímek hned 4 nominace na Cenu české filmové kritiky. V roce 2024 byl film oceněn Českým lvem za nejlepší animovaný film. Film vypráví příběh jedenáctiletého Tondy, který má jedinečnou vlastnost - od narození svítí. Jeho možná až přespříliš starostliví rodiče se ho snaží držet doma, aby jej ochránili před vnějším světem. To se změní ve chvíli, kdy se před vánočními svátky do jednoho ze sousedních bytů nastěhuje Slávka, tajemná dívka, která mu obrátí svět naruby. Tonda v ní získává první opravdovou kamarádku, před kterou může odhalit fantazijní svět ve svém polštářovém bunkru. Slávka zase Tondovi ukáže zázračnou baterku. Ta svým světlem dokáže z obyčejných věcí vytvářet úžasné obrázky a kouzelné světy, které vidí pouze oni. Tím začíná jejich dobrodružné pátrání po původu záhadných chomáčků tmy, které vysávají z jejich domu sluneční světlo. Tonda, Slávka a kouzelné světlo je film o tom, jaké je to být jiný, příběhem o přátelství a fantazii, o světle a tmě. Filip Pošivač, jako režisér filmu, je známý také jako ilustrátor a animátor, což se odráží v jeho vizuálně bohatém stylu vyprávění. Film se zaměřuje na témata přátelství, odvahy a hledání vlastního místa ve světě. Animace ve filmu byla vytvořena pomocí tradičních technik, což dodává filmu nostalgický a autentický vzhled. Film poutá pozornost v první řadě kouzelnou animací. Slávčina baterka odhalující svět fantazie zavdala tvůrcům možnost pohrát si s kombinacemi vícera technik a v několika scénách dokonce imitují ruční kameru a jiné dynamické postupy, což je v kombinaci s ručně rozpohybovanými loutkami muselo viditelně stát strašnou spoustu práce. Vyplatilo se to, protože na výsledek hýřící barvami, texturami i pohybem se dívá krásně. Ilustrační tvorba Filip Pošivač se v rámci své tvorby soustředí primárně na tvorbu pro děti. Jeho knižní ilustrace získaly řadu tuzemských i zahraničních ocenění, je zapsán i v seznamu nejlepších ilustrátorů pro děti IBBY. Věnuje se také knižní ilustraci, za kterou získal řadu významných ocenění. Malí čtenáři znají jeho typické ilustrace i z řady dalších knih, například Nejhorší den v životě třeťáka Filipa L., Od žežulky k Mikuláši nebo Paví očko, dobrý den. Mezi jeho další ilustrované tituly patří Od žežulky k Mikuláši (2016), V každém lese je myš, která hraje na housle (2019), Dlouhá noc muzejní myši (2020), která vznikla ve spolupráci se spisovatelem Radkem Malým pro Národní muzeum, a Paví očko, dobrý den! (2021) od Mileny Lukešové.