Eva Tomanová

Eva Tomanová, narozena v Kolíně, režisérka a scenáristka. Absolvovala Fakultu sociálních věd Univerzity Karlovy, kde již během studií pracovala jako scenáristka televizních pořadů a autorka reportáží pro společenské deníky. Od roku 1999 působila jako reportérka a později i jako režisérka v TV Nova, kde natočila více než 150 reportáží zejména pro pořad Na vlastní oči. Právě v tomto pořadu pod vedením ostřílených žurnalistů a režisérů získávala cenné zkušenosti, ve vrcholném období pořadu již jako vedoucí reportér a režisér. Krátce byla šéfredaktorkou publicistiky v TV Barrandov, poté se plně začala věnovat autorské tvorbě. Právě krátké působení v pozici šéfa publicistiky TV Barrandov jí umožnilo rozhodnout se, zda bude preferovat více žurnalistickou nebo režijní tvorbu. Rozhodla se pro režii. Dokumentární tvorba Připravila sérii dokumentů z cyklu České milování pro Febio a reportáže do publicistického pořadu Reportéři ČT. S Janou Škopkovou vytvořila pořad Pološero. Se záštitou Fera Feniče vytvářela do cyklu České milování první ucelené televizní dokumenty, ve společnosti zvučných jmen české filmové a televizní režie. Nabyté znalosti přenesla do České televize. Natočila dokument Ve Stínu Lebek, oblíbený na outdoorových festivalech, dokument Škola chodí za dětmi, portréty do pořadu Pološero, a občas si odskočila ke své původní profesi do pořadu Reportéři ČT. Jako scenáristka pracovala na dvou dílech cestopisného pořadu Cestománie (2003-2004). Celovečerní dokumenty Debutovala celovečerním dokumentem Stále spolu. V tomto filmu, který byl uveden v soutěži debutů nejvýznamnějšího dokumentárního festivalu IDFA v Amsterdamu, věrně zachytila život jedenáctičlenné rodiny Mlčochů, kteří na základě extrémních postojů otcovské autority záměrně žijí v primitivních podmínkách uprostřed šumavské přírody. Dokument Stále spolu (2014) byl uveden v soutěži debutů na festivalu IDFA, v níž získal spolu s dalšími třemi snímky nominaci na nejlepší film. Režisérka se s rodinou Mlčochových setkala poprvé dvanáct let před dokončením filmu. Dokument vyvolal u diváků bouřlivé reakce především kvůli hlavnímu aktérovi, "profesionálnímu otci". Dalším významným dokumentem Evy Tomanové je Duši neprodám. Režisérka na citlivé téma náhradního mateřství narazila v podstatě náhodou při rozhovoru se svým známým porodníkem. "On mi řekl, že tohle se u nás normálně děje, a já jsem nechápala, jak to, že jsem o tom nikdy neslyšela ani to nezaregistrovala," řekla Tomanová. Režisérka se začala tématu věnovat před šesti lety. Najít náhradní matky ochotné promluvit bylo velkou zkouškou. "Bylo to hodně těžké, protože tím, že náhradní mateřství není ošetřeno zákonem, že se pohybujeme v takové šedé zóně, tak řada lidí o tom radši mlčí," vzpomíná režisérka. V roce 2018 natočila dokument Narozena 1918 o Vlastimile Šrůtkové, který okouzlil mezinárodní festival v Jihlavě a následně ho odvysílala Česká televize. "Tak nějak jsme si hned padly do oka a moc jsme se spolu nasmály," líčí Eva Tomanová první setkání se svou filmovou hrdinkou. "Diváci se na předpremiéře v pražském kině Mat a při premiéře na mezinárodním festivalu v Jihlavě smáli průběžně pořád. Ale nebylo to, že by se smáli jí, ale spíše s ní. Protože ona se většinu toho natáčení také velmi dobře bavila a smála," popisuje režisérka. "Měla jsem pak nadšené ohlasy z publika, že netušili, když půjdou na dokument ke sto letům republiky, že se tak skvěle pobaví." V roce 2023 vytvořila dokumentární film Pochval mě! o nejrůznějších podobách touhy po dokonalosti. Režisérka Eva Tomanová v něm ukazuje na příbězích čtyř hrdinů motivace, které vedou člověka k mnohdy nereálným aspiracím, a zkoumá, proč a za jakou cenu je touží naplnit. Film se ptá: Jaké příčiny má jejich touha po extrémní dokonalosti? Zamýšlí se nad tím, nakolik je proces k dosažení ideálu zrádný a jak snadné je na cestě k dokonalosti zabloudit.