Sperminátoři se tváří jako pozitivní seriál. Jeho poselství ale může být spíš zraňující

Recenze: Sperminátoři se tváří jako pozitivní seriál. Jeho poselství ale může být spíš zraňující
Sperminátoři | Oneplay
Čtyři epizody Sperminátorů jsou rozděleny do tematických segmentů – první díl nám dá poznat osobnosti titulních „sperminátorů”, tedy mužů, kteří se z různých příčin rozhodli poskytovat své sperma těm, jimž okolnosti nepřejí k přirozenému početí. Jejich metody se různí – někdo daruje svůj materiál spermabankám, někdo po individuální dohodě předá kelímek konkrétním ženám, s nimiž se dohodne, jiný zase upřednostňuje pohlavní styk, protože „stříkačkám nevěří.” Dramaturgové pořadu vybrali celkem pestrou skladbu osobností, na něž se zaměřili. Seriál přitom s první epizodou zkoumá jejich osobní život i práci s dárcovstvím, zároveň nabízí určitý ponor do důvodů, které je k netradiční činnosti vedly. 
Sperminátoři
Sperminátoři
Sperminátoři
Sperminátoři
Sperminátoři
Samotným sperminátorům se pak ale seriál věnuje spíše povrchově. Důvody málokdy přesáhnou motivy o touze něco po sobě zanechat, nebo dokonce zachránit republiku před vymřením. Poznáme muže, který si zvedá sebevědomí pomocí sportovních aut i člověka, jemuž se dárcovství – ideálně přirozenou cestou – postaralo o bouřlivé manželství. 
Spíše než citlivý pohled na neprobádaný fenomén tak dokument naznačuje potřebu něco bulvarizovat, případně ukazovat pikantnější skutečnost. Tu nicméně vyvažuje příběhy minimálně dvou mužů, profesionálního dárce Mitche, jenž má po světě na padesát potomků, i sportovce Jiřího, jenž touží po dítěti, ale rodinná situace mu nedovoluje pořídit si vlastního. Díky příběhům obou tak pohled na dárce nevypadá jako standardní novácká freak show, i když tendence jsou přítomné. Seriál se tím dotýká jedné z největších otázek dárcovství – sice kdo je člověkem, jehož geny se někdo odhodlá nosit. U samotných dárců seriál ale nezůstává.
Sperminátoři
Sperminátoři
  • Oneplay
38%
Tematicky se pole seriálu rozšiřuje i na příběhy single žen i lesbických párů toužících po dítěti. Po představování jejich starostí sleduje série jejich marné pokusy i schůzky s jednotlivými dárci, pochybnosti i sérii proher. Nakonec vše uzavírá hořkosladkým koncem, s nímž ne každá linie dojde naplnění. Seriál tak využívá různé typy figur – dárce, potenciální matky a nakonec jejich příbuzné – jako body osy, kterou obtočí kolem svého konceptu. Styl vyprávění je přesně odměřen průzkumem jednotlivé sady figur, jejich snažení, osobního života a vztahu s příbuznými, než je následně využije jako přechodníky k jiné sadě postav. Problém je ovšem s určitým podtextem nebo sdělením, které Sperminátoři akcentují.
Jako celek je totiž seriál uzavřen tím nejprimitivnějším možným sdělením, vedeným tím nejkýčovitějším způsobem. V jistou chvíli se totiž zaměří na příslušníky starší generace hovořící o tom, že by se rády dočkaly vnoučat, případně promlouvající divákovi do duše s heslem, že „děti jsou štěstí.” Konec dokumentu tak navazuje na jeho začátek, kde porodník varuje před neúprosností biologických hodin.
Sperminátoři: trailer | TV Nova
Třebaže se tedy Sperminátoři tváří jako série, která nahlíží na problematiku umělého oplodnění a s tím spojených potřeb a postojů z různých úhlů, ve skutečnosti zastává jedno stanovisko. Dá se samozřejmě předpokládat, že dokument s názvem Sperminátoři, začínající skrze hledisko dárců spermatu, se nebude dopodrobna věnovat dobrovolně bezdětným. Nicméně Sperminátoři si v tomto ohledu sami trochu nabíhají na vidle, když na začátku apelují na co nejrychlejší oplodnění a na konci na nutnost mít potomstvo, protože „je to štěstí.” Přitom ale seriál ignoruje další aspekty, které vedou k nízké porodnosti. Sebevědomě prohlašuje, že mateřství se musí podporovat a neodkládat. Nicméně jak odstranit překážky v podobě existenčních starostí, genetických dispozic a dalších problémů? To jsou otázky, na něž seriál nejen nedává odpověď, ale zcela je ignoruje.
Bez podbízivého poselství o důležitosti mateřství a nutnosti bojovat za něj za každou cenu by přitom ani nevyvstávala potřeba mít na tyto otázky odpověď. Dokument, který se věnuje úzké skupině bezdětných, si nicméně sám bere roli řečníka pro bezdětné jako celek. Zajímavý fenomén tak sráží sdělení, které se tváří jako hřejivé a pozitivní, pro určitou skupinu lidí ale může být spíš zraňující. 
Pokud jste již Sperminátory viděli, nezapomeňte je u nás ohodnotit. Podívejte se také na žebříček nejlepších českých dokumentů podle databáze Kinoboxu.
60%
Dokumentární série Sperminátoři popisuje těžký boj za kýžené mateřství, přičemž postupně střídá hlediska dárců spermatu a potenciálních matek. Ponor do motivací a životů dárců a jejich klientek je místy působivý, často jen povrchový a bohužel tematicky uzavřený společenským apelem. Aniž by tvůrci zohledňovali, že opakování jednoduchých hesel není vždy řešením a že bezdětnost není vždycky zvůle.
Filip Šula
Filip Šula