Judith Davis

Judith Davis, narozená 19. května 1982 v Paříži, je francouzská herečka, režisérka a scenáristka. Tato všestranná umělkyně se během své kariéry prosadila jak před kamerou, tak za ní, a postupně si vybudovala respektované místo ve francouzské kinematografii. Svou hereckou kariéru zahájila v roce 2007 rolí Liny ve filmu Jacquou le Croquant režiséra Laurenta Boutonnata. V tomto historickém dramatu z období francouzské Restaurace ztvárnila po boku Gasparda Ulliela mladou ženu, která pomáhá hlavnímu hrdinovi v jeho boji proti nespravedlnosti. Pro Judith Davis to byla první významná filmová role, která jí otevřela dveře do světa francouzského filmu. V následujících letech se objevila v několika dalších snímcích, které rozšířily její filmografii. Mezi ně patří Je te mangerais (2008), Réfractaire (2009) a Une semaine sur deux (et la moitié des vacances scolaires) (2009). Její herecký rejstřík se dále rozšířil díky filmům jako La Ligne blanche (2011), kde ztvárnila postavu Sonie, a italskému snímku Viva la libertà (2013) režiséra Roberta Andò. V roce 2015 se objevila ve filmu Trois souvenirs de ma jeunesse uznávaného režiséra Arnauda Desplechina, kde hrála Victorine, partnerku postavy Kovalského, a také v thrilleru Made in France. Zásadní zlom v její kariéře přišel v roce 2018, kdy debutovala jako režisérka celovečerního filmu Tout ce qu'il me reste de la révolution (Whatever Happened to My Revolution). V tomto snímku, který sama napsala a v němž také ztvárnila hlavní roli Angèle, se zabývá tématem politického aktivismu a generačních rozdílů. Film sleduje příběh mladé urbanistky, která bojuje za své radikální hodnoty v současné Paříži, zatímco se snaží vyrovnat s rodinnou historií spojenou s levicovým aktivismem. Snímek získal ocenění poroty na filmovém festivalu v Angoulême a byl kritikou oceněn za svůj svěží a angažovaný přístup k politické komedii. V roce 2024 natočila svůj druhý režijní počin Bonjour l'asile, v němž opět hraje hlavní roli. Film se zabývá tématy ekologie, rasismu, sexismu a patriarchátu, přičemž obecněji zkoumá otázku společenské angažovanosti prostřednictvím umění. Judith Davis v něm hraje sociální pracovnici Jeanne, která opouští Paříž, aby navštívila svou přítelkyni na venkově, kde se setkává s komunitním prostorem ohroženým komerčními zájmy. Judith Davis je také členkou divadelního kolektivu "L'avantage du doute", s nímž spolupracuje na různých projektech. Její tvorba se vyznačuje silným společenským přesahem a zájmem o aktuální politická a sociální témata, která zpracovává s osobitým humorem a kritickým nadhledem. Jako režisérka i herečka se nebojí vyjadřovat k problémům současné společnosti a její filmy jsou oceňovány za svou autenticitu a angažovanost.