Jana Smrcková

Jana Smrčková, narozená 6. května 1940 v Praze, Protektorát Čechy a Morava, česká herečka. Vzdělání a divadelní kariéra Jana Smrčková (někdy uváděná též jako Hana) vyrůstala v rodině gymnaziálního profesora. Po absolvování jedenáctiletky nastoupila na Divadelní fakultu Akademie múzických umění (DAMU) v Praze, kde v roce 1963 úspěšně dokončila studium herectví. Po absolutoriu krátce působila v Městském divadle v Příbrami (1963-1964), odkud přešla do Divadla Na zábradlí, kde zakotvila na téměř třicet let (1964-1992). Právě v 60. letech se významně podílela na stěžejních inscenacích režiséra Jana Grossmana, který patřil k nejvýznamnějším osobnostem českého divadla té doby. V letech 1991-1993 hrála v Divadle Bez zábradlí, poté působila jako herečka na volné noze. Filmová kariéra Před filmovou kamerou debutovala Jana Smrčková v roce 1964 ve studentském snímku Dvanáct (Twelve with an Idea), kde ztvárnila roli dramaturgyně oblastního divadla. V tomto filmu hrála společně se svými spolužáky z DAMU. Její další spolupráce s filmem a televizí byla spíše nárazová a sporadická. K filmové tvorbě se výrazněji vrátila až v roce 1975, kdy se objevila v absolventském krátkém filmu režiséra Karla Smyczka Kapři pro Wehrmacht, kde ztvárnila maminku Popperovou. Následující rok (1976) přinesl Janě Smrčkové roli Hanákové v ceněném filmu Jiřího Menzela Hra o jablko (The Apple Game). Tento snímek režisérky Věry Chytilové se pokouší komediální formou zachytit podstatu neustálého sporu mezi mužem a ženou. V roce 1977 se objevila ve dvou filmech - jako Marie Němečková a také jako nacistka v jiném snímku. Téhož roku se představila i v kultovní sci-fi komedii Zítra vstanu a opařím se čajem (Tomorrow I'll Wake Up and Scald Myself with Tea) režiséra Jindřicha Poláka. Pozdější kariéra V roce 1978 ztvárnila Rogerovu matku a v roce 1979 společnici Emy Destinnové v životopisném dramatu Božská Ema režiséra Jiřího Krejčíka, které zachycovalo osudy slavné české operní pěvkyně. V 80. letech pokračovala v menších filmových rolích - v roce 1982 se objevila jako Procházkova žena a také jako Marie, Rambouskova žena. V roce 1983 ztvárnila Škardovu ženu a hospodyni Stázu. V roce 1986 si zahrála učitelku Jelínkovou, v roce 1988 servírku, v roce 1989 etnografku v muzeu a v roce 1990 učitelku. Význam a odkaz Přestože filmografie Jany Smrčkové není rozsáhlá, dokázala v každé roli vytvořit zapamatovatelnou postavu, která přispěla k celkovému vyznění díla. Jana Smrčková patří mezi ty české herce, kteří se sice nestali hvězdami první velikosti, ale svým profesionálním přístupem a hereckým uměním přispěli k vysoké úrovni českého filmu a divadla druhé poloviny 20. století. Její herecká kariéra je spojena především s Divadlem Na zábradlí, kde strávila téměř třicet let a kde se podílela na formování moderního českého divadla. Ve filmu se pak objevovala v charakterních rolích, které dokázala ztvárnit s přesvědčivostí a autenticitou.