Marcello Bonini Olas

Marcello Bonini Olas, narozen 1. ledna 1917 v Rimini, Emilia-Romagna, Itálie, byl italský herec, který se během své kariéry objevil v několika významných filmech italské kinematografie. Jeho herecká dráha trvala několik desetiletí a zahrnovala spolupráci s některými z nejvýznamnějších italských režisérů. Počátky kariéry a významné role Marcello Bonini Olas začal svou hereckou kariéru v 60. letech 20. století. Mezi jeho první významné filmy patří Un alibi per morire (1962), kriminální thriller režírovaný Robertem Bianchim Monterem a Pierem Costou. V tomto snímku se objevil po boku Alberta Lupa a Susanne Loret v příběhu o muži, který plánuje dokonalou loupež s pomocí falešného alibi. Ačkoliv Bonini Olas zde nehrál hlavní roli, jeho účast v tomto filmu položila základy jeho filmové kariéry. Spolupráce s významnými režiséry Vrcholem Boniniho kariéry byla bezpochyby spolupráce s legendárním režisérem Federicem Fellinim. Jako uznávaný herec, který působil v divadle, filmu i televizi, se Bonini Olas objevil na place Felliniho oscarového filmu Amarcord (1973). Tento autobiografický snímek, zachycující život v italském přímořském městečku ve 30. letech, patří mezi Felliniho nejuznávanější díla a získal Oscara za nejlepší cizojazyčný film. Fellini natáčel Amarcord v průběhu šesti měsíců mezi lednem a červnem 1973. Film byl volně založen na režisérově autobiografické eseji "My Rimini" a zobrazuje dospívání mladíka Titty a jeho přátel, kteří řeší své sexuální frustrace na pozadí náboženského a fašistického prostředí provinčního města v Itálii 30. let. Produkovaný Francem Cristaldim se tento polokomediální snímek stal Felliniho druhým největším komerčním úspěchem po La Dolce Vita. Další významnou spoluprací v Boniniho filmografii byla role v prestižním filmu Death in Venice (Smrt v Benátkách, 1971) režiséra Luchina Viscontiho. V tomto historickém dramatu, adaptovaném z novely Thomase Manna, ztvárnil Bonini Olas menší, ale zapamatovatelnou roli šlechtice na hotelové párty. Film, ve kterém hlavní role ztvárnili Dirk Bogarde jako Gustav von Aschenbach a Björn Andrésen jako Tadzio, je považován za mistrovské dílo světové kinematografie. Pozdější kariéra a žánrová rozmanitost V pozdějších letech své kariéry se Marcello Bonini Olas objevil v několika žánrově různorodých filmech. V roce 1984 si zahrál v historické komedii Le bon roi Dagobert (Dobrý král Dagobert) režiséra Dina Risiho, kde ztvárnil roli byzantského císaře Heraclia. Film vypráví příběh líného krále Dagoberta, jehož karavana je napadena lupiči, kteří povraždí stráže a znásilní ženy. Dagobert unikne a stane se kajícníkem na pouti do Říma za papežem. Bonini Olas se také objevil v kontroverzním hororu Black Magic Rites (Riti, magie nere e segrete orge nel Trecento..., 1973) režiséra Renata Polselliho. Tento film, známý také pod názvem The Reincarnation of Isabel, byl natočen mezi prosincem 1971 a lednem 1972 v Itálii. Snímek měl původně problémy s italskou cenzurou, než byl nakonec v listopadu 1972 schválen a v lednu 1973 uveden do kin. Film je založen na příběhu o satanistických upírech a obsazení tvoří kolekce výstředních herců. Mezi známější herce v tomto filmu patřil Mickey Hargitay, který nikdy nebyl známý jako dobrý herec. Marcello Bonini Olas zemřel 13. ledna 2007 v Římě, Itálie, ve věku 90 let. Během své kariéry byl také ředitelem divadelní společnosti La Plautina v Římě od roku 1960 do roku 1970, později byl až do své smrti jejím prezidentem. Jeho filmografie, ačkoliv ne rozsáhlá, zahrnuje spolupráci s některými z nejvýznamnějších režisérů italské kinematografie a jeho odkaz zůstává součástí bohaté historie italského filmu.