George Frideric Handel

George Frideric Handel (23. února 1685, Halle nad Sálou – 14. dubna 1759, Londýn) byl německý hudební skladatel barokní éry, který se později stal naturalizovaným britským občanem. Je považován za jednoho z nejvýznamnějších skladatelů západní klasické hudby. Dětství a hudební počátky Handel se narodil v německém městě Halle jako syn váženého městského lékaře Georga Händela a Dorothey Taust, dcery luteránského pastora. Přestože jeho otec si přál, aby se syn stal právníkem nebo lékařem, mladý Handel projevil mimořádný hudební talent již v raném věku. Pod vlivem vévody Jana Adolfa I., který uslyšel chlapcovu varhanní improvizaci, byl svěřen do péče významného varhaníka a skladatele Friedricha Wilhelma Zachowa. Ten mladého Handela vyučoval hře na varhany a základům kompozice. V roce 1702 se Handel přestěhoval do Hamburku, kde působil jako houslista v operním orchestru a začal komponovat své první opery. Italské období a první úspěchy V roce 1706 odcestoval Handel do Itálie, kde absorboval italský hudební styl a spolupracoval s významnými hudebníky té doby. V Římě se utkal v hudebním souboji s Domenicem Scarlattim, přičemž ve hře na varhany byl oceněn Handel, zatímco ve hře na cembalo vynikl Scarlatti. V roce 1707 napsal svou první italskou operu Rodrigo, která byla premiérově uvedena ve Florencii a přinesla mu úspěch. Následně se rozhodl dobýt Benátky, tehdejší hlavní město opery, kde získal přátelství mnoha významných hudebníků včetně Domenica Scarlattiho. Londýnská kariéra a královská přízeň V roce 1710 se Handel stal kapelníkem u hannoverského kurfiřta Jiřího, který se později stal britským králem Jiřím I. V roce 1712 se natrvalo usadil v Londýně, kde získal značnou popularitu. V roce 1717 složil svou slavnou Water Music (Vodní hudba), která byla provedena na řece Temži pro krále Jiřího I. a jeho hosty. Král byl hudbou tak nadšen, že požádal o její trojí opakování. V roce 1727 získal Handel britské občanství a ve stejném roce složil čtyři korunovační anthemy pro korunovaci krále Jiřího II., včetně slavného Zadok the Priest, který se od té doby hraje při každé britské korunovaci. Vrchol tvorby a odkaz Handel byl zpočátku v Londýně známý především jako operní skladatel, založil Královskou akademii hudby a napsal více než 40 oper. Když však popularita italské opery v Anglii upadala, přeorientoval se na anglická oratoria. V roce 1741 zkomponoval své nejslavnější dílo, oratorium Messiah, které bylo poprvé uvedeno v Dublinu v roce 1742. Toto monumentální dílo s ikonickým sborem "Hallelujah" se stalo jedním z nejznámějších a nejčastěji prováděných sborových děl v západní hudbě. Mezi další významná díla patří Music for the Royal Fireworks (Hudba k ohňostroji) z roku 1749, oratoria Saul (1739), Israel in Egypt (1739), Solomon (1749) a Jephtha (1751). Handelova tvorba zahrnuje 42 oper, 29 oratorií, více než 120 kantát, trií a duetů, četné árie, komorní hudbu a 16 varhanních koncertů. Jeho hudební styl se vyznačuje grandézností, emocionální hloubkou a melodickým bohatstvím. Byl mistrem dramatického vyjádření a jeho sborová tvorba je oceňována pro svou brilantnost a sílu. V posledních letech života Handel trpěl zhoršujícím se zdravím a postupnou ztrátou zraku. Naposledy se objevil na veřejnosti 6. dubna 1759, kdy dirigoval provedení Mesiáše. Zemřel o osm dní později, 14. dubna 1759, a byl pohřben ve Westminsterském opatství. Jeho hudební odkaz přetrvává dodnes a jeho díla patří k základním pilířům klasického repertoáru.