Eddie Baker (Edward King), 17. listopadu 1897, Davis, Západní Virginie, USA – 4. února 1968, Hollywood, Kalifornie, USA, byl americký filmový herec a režisér, který se během své dlouhé kariéry objevil ve více než 170 filmech.
Počátky kariéry
Eddie Baker zahájil svou filmovou kariéru v roce 1917 a postupně se vypracoval na spolehlivého charakterního herce, který se objevoval především v menších a vedlejších rolích. Ve dvacátých letech se prosadil v němých komediích, kde často ztvárňoval policisty, dělníky nebo jiné vedlejší postavy. Mezi jeho rané filmy patří Oranges and Lemons (1923), Rough on Romeo (1922) a Crazy Doings (1929), kde se podílel nejen jako herec, ale také jako režisér.
Spolupráce s komediálními legendami
Baker je nejvíce známý svou spoluprací s významnými komiky své doby. Jeho nejpamátnější role, ačkoliv neuvedená v titulcích, byla postava boxerského rozhodčího v legendárním filmu Charlieho Chaplina City Lights (1931). Tato role, přestože malá, mu zajistila místo v jednom z nejuznávanějších filmů všech dob, který je dodnes považován za mistrovské dílo němé kinematografie.
Významná byla také jeho spolupráce s komediální dvojicí Laurel a Hardy, se kterými se objevil v několika filmech. V jejich celovečerním snímku Sons of the Desert (1933) ztvárnil menší roli, která přispěla k celkovému úspěchu tohoto filmu, jenž je dnes považován za jeden z nejlepších počinů této komediální dvojice. Objevil se také v dalších filmech s Laurelem a Hardym, včetně snímku Me and My Pal (1933), kde hrál policistu.
Pozdější kariéra
V průběhu třicátých a čtyřicátých let Baker pokračoval v hraní menších rolí, často neuvedených v titulcích. Typicky ztvárňoval policisty, úředníky nebo jiné autoritativní postavy. V roce 1934 se objevil ve filmu Miss Fane's Baby Is Stolen jako motocyklový policista.
V padesátých a šedesátých letech jeho kariéra pokračovala v podobném duchu. Objevil se v několika významných filmech té doby, včetně velkofilmu Giant (1956) režiséra George Stevense, kde ztvárnil guvernéra, byť opět v malé roli neuvedené v titulcích. Mezi jeho další filmy z tohoto období patří Hell's Crossroads (1957) a Public Pigeon No. 1 (1957).
Závěr kariéry
V posledních letech své herecké dráhy se Eddie Baker objevil v několika populárních filmech, včetně G.I. Blues (1960) s Elvisem Presleym, kde hrál hosta v restauraci, a The Facts of Life (1960), kde ztvárnil muže na letišti. Jeho poslední známou filmovou rolí byla postava člena publika ve filmu Madison Avenue (1961).
Eddie Baker zemřel 4. února 1968 v Hollywoodu na emfyzém ve věku 70 let. Za svou dlouhou kariéru, která trvala téměř 50 let, se zapsal do historie filmu jako spolehlivý charakterní herec, který se objevil v mnoha významných dílech americké kinematografie, zejména v její komediální větvi.