Magda Paveleková

Magda Paveleková, narozená 7. června 1931 v Levicích, zemřela 20. července 2015 v Dunajské Lužné, byla významná slovenská herečka, bavička a dabérka. Rodným jménem Magda Lörinczová byla podle vlastních slov potomkem šlechtického rodu Koháryových. Vzdělání a začátky kariéry Studovala na evangelickém gymnáziu v maďarském městečku Köszeg nedaleko rakouských hranic. Již během studií ji přitahovalo divadlo. V roce 1956 ukončila bratislavskou konzervatoř, kde studovala hru na klavír. Svou profesionální hereckou kariéru zahájila v roce 1949 jako zakládající členka Krajského divadla v Nitře (dnešní Divadlo Andreja Bagara). Když maturovala, byla již tři roky členkou tohoto divadla. Na nitrianských divadelních prknech strávila 17 sezón a do roku 1965 zde ztvárnila více než 70 postav. Divadelní kariéra Svůj komediální herecký naturel předvedla v nitranském divadle v hrách jako Škola žen (1950), Kocúrkovo (1952), Večer trojkráľový (1955), Morálka pani Dulskej (1956), Veselé panie z Windsoru (1958), Kubo (1958) či Tanec nad plačom (1962). V roce 1965 odešla do Bratislavy, kde do roku 1970 účinkovala v kabaretně-estrádních představeních v legendární Tatra revue. V roce 1971 se stala stálou členkou činohry bratislavské Nové scény, kde působila více než 40 let. Na jevišti Nové scény zúročila svou hereckou bezprostřednost v širokém spektru projevu od situační komiky až po grotesku či tragikomedii. Ztvárnila Žofii ve hře Statky-zmätky (1972), Tetu Nifu v Sicílskej komédii (1974), Slivkovú ve hře Čaj u pána senátora (1976) či Marcelínu ve Figarovej svadbe (1980). Na jevišti Nové scény se představila také ve spevohrách Ťululum (1972), Siedme nebo (1972), Dobrodružstvo pri obžinkoch (1974) nebo Plné vrecká peňazí (1975). Filmová tvorba Magda Paveleková se objevila v řadě celovečerních filmů, kde ztvárnila širokou škálu nejen komediálních postav. K jejím nejvýznamnějším filmovým rolím patří účinkování ve snímcích Drak sa vracia (1967), Vánoce s Alžbětou (1968), Sladké hry minulého leta (1969), Očovské pastorále (1973), Pacho, hybský zbojník (1975), Stratená dolina (1976), Zlatá réva (1977), A pobežím až na kraj sveta (1979), Toto leto doma (1980) a Pásla kone na betóne (1995). Celkem si zahrála ve dvanácti celovečerních filmech. Televizní a rozhlasová tvorba Více než ve filmu se uplatnila v televizi, kde vystupovala v řadě zábavních pořadů, televizních inscenací a seriálů. K nejvýznamnějším patří Parížsky mohykáni (1971), Čokoládový hrdina (1975), Sváko Ragan (1976), Rachotilkovia (1977), Bocianie hniezdo (1981), Anička Jurkovičová (1983) a Tu musíš žiť (1985). Jako humoristka a bavička vystupovala v televizních silvestrovských programech a v seriálových televizních relacích Vtipnejší vyhráva, Bonzáčik nebo Inkognito. Spolupracovala s rozhlasem, mimo jiné v seriálu Čo nového Bielikovci a relaci Samoobsluha zábavy. Byla také známou dabingovou herečkou, její hlas byl dobře známý zejména z maďarského animovaného seriálu Miazgovci (1969), kde namluvila postavu Pauly. Pozdní kariéra a ocenění V pozdějším věku účinkovala v bratislavském Teatro Wüstenrot v divácky úspěšném muzikálu Mníšky a také v jeho pokračování Mníšky 2 - Milionárky. Hrála také v komedii Turecká kaviareň, kterou uvádělo divadlo West. Mezi další tituly, v nichž předvedla svůj talent v zralém věku, patřily Donaha!, Klietka bláznov či Muzikálový večer. Za své herecké mistrovství získala řadu ocenění. V roce 1982 to byl titul zasloužilá umělkyně, v roce 2007 prestižní ocenění Kvet Tálie a v roce 2013 jí prezident Slovenské republiky udělil Pribinův kříž II. třídy za mimořádný přínos v oblasti kultury. V roce 2013 byla uvedena do Síně slávy v rámci ankety Osobnost televizní obrazovky (OTO). Napsala také uměleckou autobiografii, která vyšla pod názvem Spomienky starej herečky (2001).