Paul Falkenberg

Paul Falkenberg se narodil 26. října 1903 v Berlíně a stal se jedním z významných německo-amerických filmových střihačů a dokumentaristů své doby. Falkenberg začal svou kariéru u němého filmu a postupně se vypracoval na respektovaného odborníka v oblasti filmového střihu. Začátky kariéry a spolupráce s Fritzem Langem Již v roce 1924 měl pracovat jako asistent střihu u Fritz Langova dvoudílného klasického díla Die Nibelungen. V polovině dvacátých let se Falkenberg seznámil s režisérem G. W. Pabstem, pro kterého rovněž pracoval jako asistent. U filmu Abwege byl Falkenberg v roce 1928 poprvé pověřen funkcí ko-editora. Od konce dvacátých let, v době přechodu na zvukový film, působil především jako režijní asistent u Pabstových inscenací Die Büchse der Pandora, Tagebuch einer Verlorenen a Westfront 1918. Vrchol kariéry a klíčové filmy Falkenbergova nejslavnější práce zahrnuje střih několika zásadních děl světové kinematografie. Byl střihačem a režisérem, známým především díky filmům M (1931), Willem de Kooning, the Painter (1966) a Vampyr (1932). Při práci na filmu M spolupracoval s režisérem Fritzem Langem a editorem Paulem Falkenbergem na vytvoření expresionistického zvukového materiálu, který rozšířil filmové prostředky pro zobrazení emocionální reality postav. Během předprodukčního plánování filmu M Lang a editor Falkenberg vynalezli použití voice-overů, pre-lappingu a post-lappingu. U filmu Vampyr z roku 1932 pracoval jako editor pro dánského režiséra Carla Theodora Dreyera. V počátku třicátých let Falkenberg vytvořil zvukový a obrazový střih pro Richard Oswaldovu historickou rekonstrukci 1914, die letzten Tage vor dem Weltbrand, Langův kriminální klasik M a Carl Theodor Dreyerovu hororovou povídku Vampyr – Der Traum des Allan Grey. U posledně jmenovaného filmu sloužil Falkenberg Dánovi Dreyerovi také jako německý dialogový režisér. Emigrace a pozdější tvorba Na podzim 1932 opustil žid Paul Falkenberg Německo a následoval Pabsta do Paříže, kde provedl střih jeho filmu Don Quichotte. V Římě vytvořil italskou verzi italsko-francouzského historického dramatu, než na podzim 1938 emigroval přes Nizozemsko do USA. V letech 1940/41 byl Falkenberg najat jako technický poradce antinacistických filmů The Man I Married a Menschenjagd, poté byl přijat do filmového oddělení newyorského Museum of Modern Art. V roce 1960 střihal Paul Falkenberg pod pseudonymem Victor F. Paul nudistický film Hideout in the Sun, o pět let později víceřadou televizní dokumentaci o Franklin Delano Rooseveltovi. V roce 1967 dohlížel na střih krátkého dokumentu Children of the Exodus. Mělo to být jeho poslední práce ve filmu. Zemřel 13. ledna 1986 v New York City.