Sig Ruman

Sig Ruman (Siegfried Carl Alban Rumann), narozen 11. října 1884 v Hamburgu, Německo, zemřel 14. února 1967 v Julianu, Kalifornie, byl německo-americký charakterní herec známý především svými komickými a dramatickými rolemi pompézních byrokratů a stereotypních německých postav ve více než 100 filmech. Raný život a vzdělání Ruman se narodil jako Siegfried Carl Alban Rumann rodičům Albanu Juliusovi Albrechtovi Ludwigovi Rumannovi a Caroline Margarethe Sophie Rumannové. Původně studoval elektrotechniku, ale později se rozhodl pro hereckou dráhu. Před emigrací do Spojených států sloužil během první světové války v císařské německé armádě. Začátky kariéry Po příchodu do USA v roce 1924 jeho herecká kariéra rychle vzkvétala. Spřátelil se s dramatikem Georgem S. Kaufmanem a divadelním kritikem Alexanderem Woollcottem, což mu pomohlo prosadit se na Broadwayi. Mezi jeho divadelní úspěchy patřily role v inscenacích Once There Was a Russian (1961), Lily of the Valley (1942), Eight Bells (1933), Alien Corn (1933), Grand Hotel (1930) a další. Jeho filmový debut přišel v roce 1929 ve snímku Lucky Boy. Spolupráce s bratry Marxovými S příchodem zvukového filmu se Ruman stal velmi vytíženým hercem. Proslavil se především spoluprací s bratry Marxovými, kde exceloval jako dokonalý komický protihráč. V klasické komedii A Night at the Opera (1935) ztvárnil upjatého ředitele newyorské opery Hermana Gottlieba. V A Day at the Races (1937) hrál všeznalého chirurga, který se dostává do slovních potyček s Grouchem Marxem ohledně zdravotního stavu hypochondrické Margaret Dumontové. Později se objevil i ve dvojroli ve filmu A Night in Casablanca (1946). Válečné filmy a spolupráce s Ernstem Lubitschem Díky svému německému přízvuku a výraznému zjevu byl Ruman často obsazován do rolí nacistických důstojníků a záporných postav ve válečných filmech. Mezi jeho významné role patřily výkony ve filmech Confessions of a Nazi Spy (1939), They Came to Blow Up America (1943) a The Hitler Gang (1944). Kolem roku 1936 si změnil jméno z původního Siegfried Rumann na Sig Ruman, aby znělo méně německy v době rostoucích protiněmeckých nálad. Významná byla jeho spolupráce s režisérem Ernstem Lubitschem, také německým emigrantem. V jeho komedii Ninotchka (1939) ztvárnil ruskou postavu a v satirickém filmu To Be or Not to Be (1942) hrál pompézního nacistického plukovníka Ehrhardta, přezdívaného "Concentration Camp Erhardt". Jeho výkon v této roli patří k jeho nejpamátnějším, zejména díky komickému ztvárnění nacistického důstojníka, který se stává terčem posměchu. Spolupráce s Billym Wilderem Ruman pokračoval v hraní výrazných německých postav i později ve své kariéře, zejména ve filmech Lubitschova chráněnce Billyho Wildera. Objevil se ve Wilderových filmech The Emperor Waltz (1948), Stalag 17 (1953) a The Fortune Cookie (1966). V oceňovaném válečném dramatu Stalag 17 ztvárnil postavu seržanta Johanna Sebastiana Schulze, dozorce v německém zajateckém táboře, který je zdánlivě přátelský k americkým zajatcům, ale nakonec se ukáže jako spolupracovník nacistického informátora. Tato role patří k jeho nejvýraznějším dramatickým výkonům. Pozdější kariéra a odkaz Navzdory zhoršujícímu se zdraví během 50. a 60. let Ruman nadále pracoval ve filmu a televizi. Celkem se objevil ve více než 100 celovečerních filmech a mnoha televizních pořadech. Čtyři filmy, ve kterých účinkoval - A Night at the Opera (1935), Only Angels Have Wings (1939), Ninotchka (1939) a To Be or Not to Be (1942) - byly vybrány Kongresovou knihovnou do Národního filmového registru jako "kulturně, historicky nebo esteticky významné". Sig Ruman zemřel 14. února 1967 na infarkt ve věku 82 let. Jeho ostatky byly pohřbeny na hřbitově v Julianu v Kalifornii. Z manželství s Else Rumannovou měl dceru Sentu. Ruman zůstává v paměti filmových fanoušků jako jeden z nejvýraznějších charakterních herců své doby, jehož komické i dramatické výkony dodnes baví a inspirují diváky po celém světě.