Sidney Lumet

Dalo se to očekávat a nyní je to skutečností. Druhá Duna (Dune: Part Two) slaví v kinech obří úspěch, tržby už dávno překonaly první díl a o snímku se mluví jako o velké události, kterou je nutné vidět na velkém plátně. A za pár let se na planetu Arrakis podíváme ještě jednou. Studio Legendary totiž oficiálně potvrdilo, že na snímku Dune: Mesiah se již pracuje a projekt dostal logicky zelenou. Zároveň si ovšem režisér Denis Villeneuve vyhlédl další projekt, v němž se vrhne na velmi znepokojivé téma.

Horory zaplňují kina jako na běžícím pásu, ale zrovna ten údajně nejpovedenější a nejoriginálnější za poslední roky se do tuzemské distribuce nedostal. Australský snímek Late Night with the Devil vyjde 22. března v USA a následně poputuje na hororovou streamovací službu Shudder, odkud už si snad najde cestu i do našich obýváků. Příběh enormně chválené festivalovky ostatně pojednává o fiktivní talk show, která se roku 1977 zvrhne do okultního teroru, jenž v živém přenosu proniká do ochromených domácností. První plnokrevný trailer přináší myšlenkové přesahy, prozkoušenou a stále efektivní lekačku či oslavné ódy recenzentů včetně mistra strachu Stephena Kinga.

Režisér se může plácat po zádech, když jeho představitel nebo představitelka hlavní role bojuje o prestižní zlatou sošku. Očividně totiž odvedl dobrou práci, když rozdával pokyny nad scénářem a pomáhal udržovat věrohodnost či intenzitu hereckého projevu. A co teprve, když se z vašeho obsazení uchází o Oscara hned pět lidí? Naposledy k tomu došlo roku 1976, tedy v době, kdy hollywoodští filmaři začali víc spoléhat na vizuální vyjadřování a pohyblivou kameru. Trochu tak možná upozadili herecké výkony, jež si jejich předchůdci během klasické studiové éry zvykli snímat dost staticky a divadelně. Jestliže tedy můžeme nějaké filmy nazývat „hereckými“, minimálně z pohledu akademické pozornosti to je devět následujících klasických titulů, u nichž v dobrém smyslu nevíme, kam dřív stočit zrak.

Do premiéry Jokera: Folie à deux chybí ještě půl roku, přičemž už za sebou máme pět let čekání. (Ne, rok 2019 nebyl předloni.) Jednička svého času strhla celou popkulturu a připsala si pro věkově nepřístupný film neuvěřitelnou miliardovou sumu na tržbách. Část publika snímek milovala, část nenáviděla, rozhodně se ale bylo o čem bavit. Může se totéž podařit dvojce? Režisér Todd Phillips si tu možnost pojistil podle reportů nečekaně vysokým rozpočtem.

„Pozdrav mého malého kamaráda!“ Jen málokterý akční thriller je tak nabitý hláškami jako právě Zjizvená tvář (Scarface, 1987) s jedním z nejpamátnějších výkonů Al Pacina. Krvavá a vulgární jízda je zároveň obžalobou americké migrační politiky 80. let a s ní související neschopnosti autorit bojovat proti rozmáhajícímu se drogovému průmyslu. Jen nemnoho remaků v dějinách dokázalo tak smysluplně aktualizovat témata z předlohy a navíc vytvořit zcela svébytně zábavné dílo.

Dlouhé proslovy nejsou jen doménou divadla, i ve filmu totiž lze vykouzlit strhující monology, jež dávají prostor jak hercům a herečkám, tak i využití filmové řeči. A právě na takové kinematografické perly se dnes podíváme.

Bědování nad nekonečným přívalem nepůvodních děl, pokračování a remaků je ve filmovém průmyslu možná oprávněné, ale rozhodně existují pozitivní výjimky. Některá pokračování milovaných hitů lidé zkrátka chtějí vidět, nové kabáty opatřené moderními efekty či aktuálními společenskými tématy mnohým látkám sluší. A proč by nešlo pomocí moderních technologií a současných autorů a autorek znovuoživit třeba následující díla, na nichž se zub času z různých důvodů podepsal a jejichž sdělení si zaslouží připomínat?

Antikapitalismus táhne. Dokonce tak moc, že přední zástupci kapitalismu okatě brojí proti ideologii, jež je dostala na výsluní. Moderní chytré komedie mívají přesah do satirického žánru, ve skutečnosti však nic měnit nechtějí.

Britský televizní snímek Vlákna z roku 1984 dosahuje nebývalého naturalismu ve zobrazení událostí, jaké doufejme nikdy nenastanou. Ovšem ve světle aktuálního ukrajinsko-ruského konfliktu a zastrašování šéfa Kremlu Vladimira Putina, jenž údajně nechal jaderný arzenál země uvést do stavu zvláštní pohotovosti, nastává vhodná doba si polozapomenutý film bez cynismu připomenout. Jeho účinek a věrohodnost totiž s každou další rozmíškou mezi východem a západem jen narůstají.

Nejste-li hereckou hvězdou již od útlého mládí, pak jako dospělý pilně pracujete a čekáte na příležitost ve filmu, který vaši prestiž a slávu posune do nebeských výšin. Následující desítka herců se v podstatě přes noc proslavila v úspěšném snímku, jehož stín však následně nedokázala setřást a na průlomovou roli navázat. Byť si je možná pamatujete i z jiných a pozdějších titulů, žádný z nich už jim ani zdaleka nepřinesl takové uznání či výraznou hereckou úlohu jako jejich průlomový hit. Herecká branže zkrátka umí být plná vrcholů i náhlých pádů, což profesní dráha vybraných osobností jasně potvrzuje.

26. ledna tomu bylo přesně 95 let, co se narodila jedna z největších hereckých legend světového filmu. Newmanovo herecké mistrovství si můžete připomenout některým z následujících snímků.

Úspěch se především v Hollywoodu už od nepaměti neměří originalitou a novátorstvím. Důkazem toho je i následujících 15 filmů, které se těší dlouhodobé oblibě a zcela se v jejich případě zapomíná, že jsou remaky originálních děl.

Dnes je pro celý (nejen) filmový svět velmi smutný den. Navždy ho totiž opustil legendární Sir Sean Connery, jeden z nejlepších a po zásluze nejslavnějších filmových herců všech dob. Jsou to přitom pouhé dva měsíce, co oslavil jubilejní 90. narozeniny. Které jeho snímky a role, jež za svou dlouholetou kariéru ztvárnil, patří mezi jeho nejlepší a nejzásadnější?

Oblíbený sitcom Dva a půl chlapa by byl bez její prostořeké Berty poloviční. A přitom mělo jít původně o postavu, která se objeví v seriálu jen občas. Conchata Ferrell ovšem byla ve své roli TAK dobrá, že se poměrně záhy stala jednou z hlavních hvězd seriálu.

Jak se pozná skutečně kvalitní herecký výkon? Otázka relativně složitá na komplexní odpověď, i když jedna celkem jednoduchá rovnice k posouzení existuje. A tou je konkrétně doba strávená ve finálním sestřihu filmu, která hercům či herečkám stačila na to, aby si jich všimla filmová akademie. Které osobnosti stihly posbírat oscarové vavříny za vůbec nejkratší čas před kamerou?