Články o Jak se budí princezny

Jak se budí princezny patří mezi nejoblíbenější československé pohádky 70. let, za níž nestojí samozřejmě nikdo jiný než mistr žánru Václav Vorlíček. Příběh o ospalé Růžence sice jistě uvidíme během blížících se vánočních svátků v televizi, zároveň si ale snímek můžete aktuálně vychutnat v kinech. Legendární české dílo se totiž dočkalo zrestaurované verze a od 13. listopadu je znovu k vidění v kinech. Pokud tedy chcete svým ratolestem ukázat na velkém plátně pohádku, na níž jste vyrůstali, teď máte ideální možnost.

Máme tu druhý listopadový týden, kdy do českých kin míří nová adaptace Stephena Kinga, dokument o (nechvalně) proslulé nacistické filmařce či rodinný film od jednoho z tvůrců komedie Přišla v noci. S dětmi můžete zajít také na pohádku Jak se budí princezny v obnovené premiéře, novinky si nyní probereme podrobněji.

Pohádky patří k nejtradičnějším českým filmovým žánrům, který za dlouhá desetiletí prošel mnoha proměnami. Mají zásadní význam jak pro diváky, kteří mohou do kina vyrazit s celou rodinou, tak pro filmaře. Pro ně byla pohádka dlouhodobě zástupným žánrem, za nějž mohli skrýt v jisté době nepříliš povolené žánry – různé typy fantastiky, dobrodružný film či horor. Snad proto má česká pohádka mnoho podob a za dobu své existence vyzkoušela mnoho vyprávěcích vzorců, se střídavými úspěchy. Těm štědrovečerním se totiž v posledních letech přestává dařit.

Letošní štědrovečerní princezna Sára Korbelová má na svém kontě víc než hlavní roli v chystané tradiční sváteční podívané Klíč svatého Petra od režiséra Karla Janáka. Teprve jednadvacetiletá herečka se vepsala do paměti publika v seriálu Ulice, v němž hraje již pět let. Krom toho má v portfoliu i pokus o mladistvou komedii platformy Voyo Sex O’Clock a také účinkování v Divadle na Vinohradech. Brzy ji uvidíme i v zahraniční produkci, o níž smí zatím mluvit jen v náznacích. Jaké to bylo dospět před kamerami a kam Korbelová míří?

Filmové pohádky jsou českou specialitou, a jelikož jsou prázdniny a volný čas můžeme trávit za pěkného počasí venku, proč se nevydat po stopách osmi nejoblíbenějších českých pohádek? Milují je velcí i malí, a tak by náš text, který vás zavede na místa, kde tyto legendy vznikaly, mohl posloužit i jako tip na rodinný výlet.

Do vybraných českých kin se vrací restaurovaná verze komediální pohádky Dívka na koštěti (1971), od jejíhož vzniku brzy uplyne půl století. V hlavní roli si po boku Petry Černocké zahrál herec a ředitel Divadla Na Jezerce Jan Hrušínský. Jak vzpomíná na natáčení „Saxány“? Co se dozvěděl o otci Rudolfovi, když o něm loni dokončoval obsáhlou knihu? A jak se mu daří navazovat na rodinnou tradici, která sahá až do poloviny 19. století?

Některé pohádkové náměty se zpracovávají stále znovu. Nejoblíbenějšími jsou samozřejmě klasiky jako Popelka, Kráska a zvíře nebo Šípková Růženka. Tyto pohádky najdeme i v naší filmové a televizní tvorbě, některé dokonce i v různých verzích a úpravách. Máme však i své národní.

Na pohádky se nejčastěji dívá celá rodina. Je to pohodová podívaná, kterou máme dost často spojenou se svátečními dny. Televize je od rána vysílají na Vánoce, Velikonoce nebo i o státních svátcích. Nabídka programů je pestrá a většinou si něco hezkého vybereme.

Česká pohádka je pojem sám o sobě. Většina z nás ho má spojený s Vánocemi a chvílemi strávenými s rodinou. Každý rok se můžeme těšit na nové pohádky v televizi, ale i na opakování těch starších, které tolik milujeme a neumíme si bez nich svátky představit.

Změníte svým hlasování pořadí? Čas Vánoc je tu a prim hrají české pohádky. České pohádka má v hlavní roli fantazii, ale hlavně princezny, čerty, draky, vodníky a hloupé Honzy. Víte, že vodník je hodně velká a málem jen česká specialita? Tento slovanský podivín je pro svět specifický a většinou jej nahrazují vodní panny, víly. Jsou české pohádkové světy skutečné i pravdivé? Každopádně se dá říci, že jsme pohádková velmoc a domácí publikum prý tvoří podle průzkumů hlavně dospělí.