I vsjo-taki ja verju...

Původně nazvaný Svět '68, později přejmenovaný na Svět dneška. Rommův film byl koncipován jako vášnivá, rozsáhlá esej o původu 20. století a následné realitě, která se podle zklamaného režiséra vytrácela. Film mu unikl a v době jeho smrti zůstal nedokončený. Jeho mladší kolegové, Marlen Chucijev, Elem Klimov a German Lavrov, film dokončili z fragmentů, které po sobě zanechal, a doplnili ho o segmenty z filmu Obyčejný fašismus, čímž film uzavřeli Rommovým optimistickým pohledem: "A přesto věřím, že člověk je rozumný..."