Moonage Daydream

71%
Moonage Daydream
Davidu Bowiemu se dařilo víc než padesát let ovlivňovat svět svou hudbou, životním stylem a názory, které často předbíhaly dobu nebo přímo ovlivňovaly její budoucí tvář. V roce 2018 správci umělcovy pozůstalosti umožnili dokumentaristovi Brettu Morgenovi přístup do Bowieho archivu, ve kterém nalezl dosud neviděné záběry z jeho soukromí, nepublikované záznamy z  vystoupení, sbírku obrazů, které namaloval, jeho vlastní poezii a audionahrávky postřehů a názorů. Čtyři roky se tím jedinečným archivem probíral, aby z něj vyšel s unikátním zvukovým a obrazovým dílem, ze kterého se dozvíte mnohé nejen o samotném Bowiem, ale i o tom, jak „přežít život“ v čím dál turbulentnější době. Nečekejte film, kde na Bowieho vzpomínají jeho známí a kolegové, v tomto filmu na sebe vzpomíná především on sám. (CinemArt)


Scénář:

Recenze: Moonage Daydream

Kinobox.cz
80%

Moonage Daydream není určený těm, kteří o Bowiem mají jen letmé povědomí, ale očekává angažovanost, zájem až hlubší náklonnost. Není však oslavným dílem, spíš výletem do hlavy slavného umělce, který změnil popkulturu 2. poloviny 20. století. Autoři vybírali z mimořádně zajímavých a nikdy neviděných archivních záběrů (nechybí Bowieho cesta do Asie a buddhistická anabáze), a ačkoli v dokumentu zazní ikonické skladby, autoři se je snažili představit v alternativních verzích (například Heroes zazní živě za doprovodu houslí). Ostatně, podobně to dělal i Bowie, který se nikdy nezdráhal hrát to, co si lidé žádali, ale vždy skladby se svou skupinou uváděl tak, aby odrážely dobu, v níž je nově interpretoval.


filmfanouch6
filmfanouch6
12 654 bodů
8
Málokterá osobnost ovlivnila popkulturu tolik jako David Bowie. Všestranný umělec, kdy se snadno dalo věřit, že je snímek Muž, který spadl na Zemi s Bowiem v hlavní roli autobiografickým snímkem. Kontroverzní osobnost, která sem tam vyvolala neskutečně pozdvižení a především dokázala, že má krom hudebního nadání i nadání herecké a výtvarné a má též slabost pro filozofii (především pro tu od Friedricha Nietzscheho). Bylo jasné, že si dokument o Davidu Bowiem žádá specifický přístup. A tvůrce dokumentu Moonage Daydream Brett Morgen to pochopil. Sám ostatně prohlásil, že Bowieho nelze jednoduše charakterizovat. Bowie se prostě musí prožít. Už u portrétu Kurt Cobain: Montage of Heck projevil Morgen potřebnou empatii, kdy nabídl též speciální audiovizuální zážitek, který se navíc dokázal ponořit do nitra zesnulého Cobaina. A něco podobného se daří i zde. Morgen ostatně na dokumentu pracoval celkem 4 roky, Moonage Daydream se navíc jako první film od Bowieho smrti dočkal požehnání od Bowieho pozůstalých. Přesně jakoby Bowieho pozůstalí věděli, že jen Morgen dokáže vtáhnout Bowieho personu do výsledného dokumentu, obsah soukromého archivu využije na maximum a nenabídne jen audiovizuálně dravý portrét jednoho hudebníka, ale skrze jeho rozjímání nad sebou samým i specifický pohled na svět. Propadnout Moonage Daydream je ostatně snadné jakmile začnou hrát ty největší Bowieho pecky. Life on Mars, Heroes, Starman či právě Moonage Daydream. Pro fanoušky Davida Bowieho se pochopitelně jedná o naprostou povinnost, dokument je pouze nezvládne překvapit v Bowieho nevyzpytatelnosti. I přes záznamy různých rozhovorů, kdy se moderátoři snaží Bowieho psychicky rozebrat je ovšem Moonage Daydream svěží v tom, že nikdo nad Bowiem skutečně nerozjímá. Nad Bowiem totiž rozjímá pouze David Bowie. Davida Bowieho zvládá Moonage Daydream vykreslit jako umělce v tom nejhlubším slova smyslu. Milovník kinematografie, výtvarného umění, filozofie i hudby. Chaos vnímal jako povinnou součást života, lásku šlo dle něj projevovat z povzdálí, sebou samým vytvořenou postavičku Ziggy Stardusta považoval za masku. Nejzajímavější je právě rozjímání Bowieho nad sebou samým, kdy paradoxně za největší překážku považoval průnik do mainstreamu. Největším handicapem Moonage Daydream poté zůstává fakt, že by šlo Bowieho život prozkoumat ještě déle a film tak v součtu přeci jen nabídne pouze rychlý a vděčný průlet, kdy by toho ovšem mohlo být přeci jen víc. I proto, že materiálu je bezpochyby někde stále dost. Moonage Daydream je ovšem dokument, který si rozhodně zaslouží zhlédnout na velkém plátně. S restaurovanými záběry si totiž Morgen neskutečně vyhrál a průlety hudebními výstupy s výraznými barvami jsou neskutečně působivé. Dobové záběry působí věrohodně moderně, chválu si poté zaslouží především střih plný skvěle vystavěných filmových políček za sebou. Pestré barvy především v průběhu skutečně nemizí z plátna a poslouchat největší Bowieho pecky s tím nejlepším možným ozvučením je v kině jednoduše radost. Dokument především Bowieho skutečně dokáže prodat jako osobnost, jejíž kariéru ovlivňovala samotná vášeň pro umění všeho druhu. V různých střihových kolážích tak dochází k odkazům na George Mélièse, Federica Felliniho či Ingmara Bergmana, ale právě i na obrazy či filozofické úvahy. I díky propadnutí filozofii šlo poté opravdu o člověka, který se nebál nad svým životem rozjímat a vnímal život tak, že během něj člověk umírá každou vteřinu, A i proto jej nechtěl ponechat protéct mezi prsty. Moonage Daydream i v tomto ohledu působí jako psychedelická audiovizuální jízda, která odmítá vydechnout. Na první pohled může Moonage Daydream vlastně vyvolávat stejně chaotické pocity, které Bowie během počátku kariéry vyvolával v očích veřejnosti. Debaty o jeho sexualitě, skutečném pohlaví či potencionálním statusu návštěvníka z jiného světa. Bowie ovšem vždy zůstával svůj a specifický, Morgen si to navíc jednoduše uvědomil. Tam, kde byl jeho portrét o Kurt Cobainovi věrohodně nepříjemný a depresivní, zůstává Moonage Daydream i přes vážnější momenty pořád plný energie a nevyzpytatelnosti. Morgen se tak opět projevil jako ideální tvůrce těchto hudebních portrétů a především nastavil příliš vysokou (dost možná až nepřekonanou laťku) pro všechny, kteří se někdy pokusí o realizaci dalšího filmu o Davidu Bowiem. Lidé dosud nepolíbení Davidem Bowiem nejspíš mají smůlu, fanoušci kvalitní muziky a především fenomenálního Davida Bowieho se ovšem mohou těšit na portrét, který tuto popkulturní ikonu vykresluje naprosto fenomenálně. Brett Morgen se snad bude těchto hudebních portrétů držet i nadále a v pravidelných intervalech chrlit další tak výrazné a především povedené audiovizuální události.....
Veronika Rada
Veronika Rada
1 451 bodů
10
úžasný dokument mapující Davida Bowieho. víc netřeba dodávat.


Dodatečné informace

Původní název:
Moonage Daydream (více)
  • USA Moonage Daydream
  • USA 문에이지 데이드림
  • USA デヴィッド・ボウイ ムーンエイジ・デイドリーム
  • USA Bowie, Moonage Daydream
  • USA David Bowie: Moonage Daydream
  • USA Moonage daydream
  • USA Moonage Daydream - Filmen om David Bowie
  • USA Дэвид Боуи: Moonage Daydream
  • USA 月光白日夢
  • USA 月光白日梦
Premiéra v ČR:
15. 9. 2022
Distributor:
CinemArt
Země původu:
USA, Německo
Přístupnost:
12+
Tržby:
10,68 mil. USD (celosvětově)
Čeština:
Moonage Daydream je dostupný s českými titulky
Ocenění:
Žádná ocenění

Podobné


Powered byJustWatch

  • Název filmu pochází ze singlu, který David Bowie nahrál v únoru 1971 a vydal v květnu téhož roku, a který byl později zařazen na jeho páté studiové album "The Rise and Fall of Ziggy Stardust and the Spiders from Mars" (často nazývané zkráceně "Ziggy Stardust"), vydané 16. června 1972. Stardust byl jednou z nejpamátnějších postav vytvořených Bowiem, kterou používal jako své alter ego na pódiu.
  • V závěrečných titulcích je obsazení rozděleno podle jednotlivých hudebních turné Davida Bowieho (někteří hudebníci se objevují na více turné). Zmíněná turné (v pořadí podle výskytu) jsou: The Spiders from Mars (1972-1973): -Diamond Dogs Tour (1974): Trevor Bolder, Ken Fordham, Mike Garson, John 'Hutch' Hutchinson, Geoff MacCormack, Mick Ronson, Brian Wilshaw, Mick Woodmansey a Jeff Beck: Carlos Alomar, Gui Andrisano, Ava Cherry, Robin Clark, Dennis Davis, Greg Errico, Herbie Flowers, Mike Garson (opakovaně), Richard Grando, Anthony Hinton, Michael Kamen, Emir Ksasan, Geoff MacCormack, Tony Newman, Pablo Rosario, David Sanborn, Earl Slick, Diane Sumler a Luther Vandross.-Stage Tour (1978): Serious Moonlight Tour (1983): Carlos Alomar (opakovaně), Adrian Belew, Dennis Davis (opakovaně), Simon House, Sean Mayes, George Murray a Roger Powell: Carlos Alomar (opakovaně), Steve Elson, Stan Harrison, David Lebolt, Lenny Pickett, Carmine Rojas, Christopher Simms (jako George Simms), Frank Simms, Earl Slick (opakovaně) a Tony Thompson: (opakovaně): Carlos Alomar, Zack Alford, Gail Ann Dorsey, Reeves Gabrels, Mike Garson (opakovaně), Peter Schwartz a Christopher Simms (jako George Simms, opakovaně).
  • Moderátor televizního rozhovoru, který se ptá Davida Bowieho na jeho boty, je televizní moderátor a novinář Russell Harty. Dotyčný rozhovor byl odvysílán v britské televizi 17. ledna 1973. Druhý rozhovor s Hartym (kde se Bowieho ptá na jeho stále zachovaný anglický přízvuk, přestože žije dva roky v Los Angeles) byl odvysílán 28. listopadu 1975. Další rozhovory, které jsou v dokumentu k vidění, jsou s Dickem Cavettem (který se ho ptá, zda praktikuje černou magii a proč neustále mění vzhled) 2. listopadu 1974 a s Mavis Nicholsonovou (která s ním hovoří o samotě, sexualitě, lásce a manželství) 16. února 1979.