leafroller
3 023 bodů •
8
Zavraždil plukovník Elvise? To je otázka, na níž hledáme odpověď. Přiznávám, že jsem se nadměrné stopáže filmu děsil úplně zbytečně. Hluchá místa zde prakticky nejsou a ten jakýsi únik do snového světa se nejen dá snést, ale je vlastně příjemnou změnou a předělem mezi kapitolami. A je to mnohem lepší předěl než třeba u Rocketmana a jeho, z mého pohledu velmi otravných muzikálových vložek. Co mi vadilo, byly velké časové skoky uprostřed Elvisova života. Mám si snad myslet, že se v těch 10 letech nedělo nic zajímavého? Nebo snad mám průběh těch let notoricky znát? Zde podle mě byl děj osekán na úkor živých vystoupení. Co se mi naopak líbilo, byl kontrast mezi "starou popmusic" a tou novou, Elvisovou. Ubíjející frustrace tehdejší mládeže z poslechu starých dokola omílaných vyčpělostí typu Simonové s Chladilem, do nichž vlétl Elvis se svou vesmírnou energií. Byl to takový pankáč 50. let, jen s tím rozdílem, že on a jeho muzikanti na své nástroje uměli dobře hrát. Ani tak bych však v této puritánské, pokrytecké a rasistické době nechtěl žít. Neměli to hoši snadné.
