Cukrová bouda

73%
Cukrová bouda
Novela spisovatele Vladimíra Körnera Zrození horského pramene se stala námětem psychologického filmu Cukrová bouda, který v barrandovském studiu natočil v roce 1980 režisér Karel Kachyňa. Tematicky se film vrací do období těsně po skončení druhé světové války, do doby, kdy řada lidí ve zcela nových podmínkách budovala svůj život od základů. Takový je i osud hlavní představitelky mladé vdovy Přibylové, která se krátce poté, co byl její manžel v posledních dnech války zastřelen, přestěhuje se svými dvěma syny do malé, téměř opuštěné severomoravské vesničky, aby se zde pokusila znovu začít žít. Ocitla se náhle v neznámém drsném kraji mezi neznámými lidmi. Doba byla složitá, v kraji ještě řádily zbytky fašistických band. V tento čas se Ondra, starší ze dvou synů, seznamuje s německým antifašistou Bartlem, který se nedávno vrátil z koncentračního tábora. Později mezi nimi vzniká silné pouto, které přeruší až tragická událost... (Česká televize)



Pete69
Pete69
29 898 bodů
8
Už není moc snímků Karla Kachyni, které jsem ještě neviděl, ale rozhodně se do nich časem pustím. Mezi jeho filmy je však záhodno dát si chvíli pauzu a řádně je vychutnat. Cukrová bouda nedostává v televizi moc prostoru a o filmu jsem vůbec neměl tušení.. nebýt zdejší přehledné databáze, ani bych na něj možná nenarazil. Skvělý poválečný snímek, který je naprosto syrový a jednoduchý, přesto z něj těžká doba v náročném kraji vysloveně tryská a do filmu jsem se zakousl a vcítil do postav. Skvělý výkon předvedl tehdy mladý Michal Dlouhý, ale také Miroslav Macháček a Jana Švandová.
martin-mickey-stusak
martin-mickey-stusak
28 440 bodů
9
Příběh z poválečných let kladený na důraz jednoduchosti a naivity dětského pohledu chlapce Ondřeje, kterého ztvárnil Michal Dlouhý. Syrovost literárního dramatického díla Vladimíra Kölnera ´Zrození horkého pramene´ sice byla razantně potlačena, ale Karel Kachyňa to alespoň vyzdvihl poetikou a přímočarostí poválečného života v pohraničí. Traumatizující atmosféra tedy vyšla vniveč, což je na dílu ohromná škoda. Vynahrazuje to alespoň postava Němce Bartla, neboť ji Miroslav Macháček vystihl přesně ve smyslu literární postavy. Pesimismus a rezignace starého muže a zvídavost dítěte dává snímku ohromný kontrast nelehké doby. Akt sebevraždy je nejsilnější moment celého filmu. A to se údajně vlivem cenzury nemohlo dosáhnout konce dle literární předlohy. Bylo nutno to pro film zkrátit, takže je filmový příběh v mnohém velmi ochuzen a tak snad film přispěje alespoň jako lákadlo na onu knihu. Karel Kachyňa dělal jen to, co mu bylo umožněno a i přes mnohé výtky snímek rozhodně stojí za povšimnutí.
martin2560
martin2560
633 bodů
7
Řekl bych že to je celkem reálný pohled na poválečné pohraničí.Na vztahy mezi námi a Němci...Na tu bezmocnost která tu panovala...A to vše pohledem malého kluka kterému otce zabili ve válce...je to každopádně dobře odvedená práce ,film se povedl i navzdory tomu že se natáčel v 80 letech kdy cenzura jela ještě naplno.


Dodatečné informace

Původní název:
Cukrová bouda (více)
  • Československo Cukrová bouda
  • Československo Die Zuckerbaude
  • Československo La casa de azúcar
  • Československo The Little Sugar House
  • Československo Vadászkunyhó
Premiéra v ČR:
22. 5. 1981
Země původu:
Československo, Česká republika, Slovenská republika
Ocenění:
Žádná ocenění