Exposed

Exposed využívá krátkou scénu z celovečerního filmu – muž sleduje tančící ženu klíčovou dírkou – jako svůj základní materiál. Divákovi jsou viditelné pouze fragmenty tohoto obrazu a Fruhauf scénu "re-exponuje" tím, že před projektor umístí perforovaný filmový pás, takže otvory připomínají pohyblivé síto. Pohyblivá šablona nám sice dovoluje vidět jen části scény, ale motiv "voyeurství" je opakován i v našem vlastním vnímání. Zrak nelze brát jako samozřejmost, a proto se zvyšuje fascinace. Fruhauf také narušuje zamýšlený pohyb nalezeného záběru na časové úrovni. Zdánlivá nepravidelnost světelných polí skenujících filmový pás je postavena do protikladu k metronomicky přesnému rytmu, který scénu segmentuje. Následující záběry se často liší jen minimálně. Podobně jako u prasklé gramofonové desky se postup posouvá nepatrnými, ale pravidelnými změnami.