Odkud pocházejí obrazy? Tuto znepokojivou a zásadní otázku si klade Philippe Grandrieux, a kladl si ji už od počátku, od filmu Sombre (1999) až po portrét věnovaný Masaovi Adachimu (FID 2011). Odkud tedy? Možná z hlubin za našima očima, neuchopitelné vize, noc v suspenzi, příslib konce zatmění, mezi snem a noční můrou. To je začátek (a vlastně i program) filmu Bílá epilepsie. V temnotě sotva proříznuté světlem se blíží masa: nahá záda, v dlouhém záběru zcela soustředěném na ramena.
Herci a tvůrci 7
Režie:
