Olda

Paní Oldřišce byla diagnostikována Alzheimerova choroba a prodělala dvě mrtvice. Žije se svým psem v bytě s krásným výhledem na Brno. Pomocí jednoduchého digitálního fotoaparátu zaznamenává několik dní ze svého života – každodenní boj s tělem a mozkem, návštěvu přítelkyně a syna, rekonstrukci bytu. Bez předchozích zkušeností s natáčením používá kameru velmi spontánně, občas bojuje s technickými limity zařízení, jindy dokonce zapomíná na samotné natáčení. Film se syrovým a neestetizovaným způsobem zabývá stárnutím, bolestí, samotou, ale i láskou k lidem a zvířatům.