L'État de bonheur... permanent

"Stav trvalého štěstí" se prezentuje jako nesmírně vyrovnaný cine-foto-román, vycházející ze života filmaře. Velmi přesně se jedná o obrazy a zvuky vyňaté z jeho osobního příběhu (zvědavě smíchané se samotnou historií). Žádný záběr, který by nebyl kusem masa, kusem paměti, kusem života. Žádný záběr, který by nezapadal do syrové zkušenosti Marie Kolevy. Z tohoto filmu bych rád vyzdvihl dvě velmi krásné sekvence: tu, kde píše esej se svým kameramanem na zádech muže spícího v posteli, a tu, kde se na základě fotografie, na které ji vidíme jako malou holčičku s rodinou během nějaké oslavy (v níž zdá se hrál důležitou roli její otec), zamýšlí nad kloboukem, který ten den nosila její matka.