Recenze filmu Labyrint: Vražedná léčba

Fanouškům zjevně nevadí, že hororové bafání je mnohokrát obehrané včetně laboratorních simulací či zrůdiček rozplácnutých na kapotě vozu a že lidově povstalecký komparz všech hrdinných eposů pro náctileté už by si mohl založit vlastní odbory.

Vzhledem k úmorné délce (přes 140 minut) nemohu film s čistým svědomím doporučit, ale pokud máte zrovna náladu na výpravnou blbost, mohli byste ho vydržet.

Úvodní honička aut, letadla a vlaku sice posílila, ale jakmile herci začnou hrát a říkat, nastává katastrofa. Výjimkou je Thomas Brodie – Sangster, který se od své první herecké role Laska nebeská propracoval přes Hru o trůny až po Star Wars: Síla se probouzí. Více méně do kin se nechodí na Labyrint, Hunger Games, Divergenci a ani jiné fantasy filmy kvůli hereckým výkonům, ale kvůli ději.

Pokud jste viděli předchozí dvě části, už trilogii dokoukejte, kvalita zase tolik rozkolísaná není. Třetí část je patrně nejvíc akční.

Finále young adult fantasy série lehce spravilo náladu po průměrném druhém dílu. Platí to i pro režiséra Wese Balla, jenž ve třetím filmu prokázal, že zvládá akci, má hudební sluch, díky němuž ví, v jakých situacích má znít ta a ta hudba, a přichází s nápaditými momenty. Pod jeho režijním dohledem bych si dokázal představit nějaký poctivý akční flák.

Pokud byste se ptali, komu je film určen, pak především fanouškům prvních dvou filmových dílů. Záměrně píšu „filmových“, protože literární verzi se neblíží ani jeden ze snímků. Kdo byl předchozími díly zklamán, nejspíš do třetice ani návštěvu kina nezkusí. Labyrint: Vražedná léčba je film, který vám poskytne několik dobrých akcí, víc než zážitek (pomíjivý velmi rychle) na jeden večer však není.

Wes Ball, ktorí pred Labyrintom točil iba krátke filmy, sa vyučil na tejto trilógii celkom umne, no jeho ďalší projekt bude potrebovať niečo viac aby nezapadol iba medzi priemerných režisérov. Čím ďalej, tým súkal menej nápadov.

Pak by to asi byla popcornová zábava s nějakým přesahem. Nicméně i když je trochu sporné, co že jsme si z tohoto zážitku měli vlastně odnést, pořád se celkově vzato jedná o zajímavější svět, než jaký nabídly Hunger Games, Divergence, Hostitel nebo Dárce.