Recenze filmu Život v hajzlu

Omletý model, v němž kolem náhodného outsidera přibývají mrtvoly, by mohl odkazovat k domácí klasice Čtyři vraždy stačí, drahoušku!, jenže Život v hajzlu se k parodii nehlásí, uplatňuje více realizmu než stylizace a v návratech do minulosti zase více melancholie než humoru.

Život v hajzlu je příjemným neonoirem, kombinujícím prvky psychologického thrilleru a akční komedie. Na jednu stranu film zaujímá rychlým tempem a úderným násilím, na tu druhou oba prvky podvrací tím nejpůsobivějším způsobem. Byť se zprvu zdá, že Aronofsky natočil film netypický pro svou tvorbu, ve skutečnosti do ní Život v hajzlu přesně zapadá. Dravá a ponurá podívaná srší excentrickými figurami, přitom si drží údernost temného příběhu.

Aronofskyho specifický rukopis se ukazuje být jako dělaný pro tohle překvapivě temně laděné kriminální vyprávění s cool hlavním hrdinou, jenž se omylem připlete k něčemu, co neměl. O pár hodin později už se ukrývá před gangstery, jezdí s mrtvolama v metru, utíká před policií a sleduje, jak se mu život hroutí před očima. Je to jízda, jaká tady už dlouho nebyla, a kdybych si měl tipnout, tak zase dlouho nebude. O to spíš bychom si takových měli cenit.

Život v hajzlu je jako noční úprk městem, kde každý roh může skrývat pěst, nůž nebo alespoň účet za whisky, který nechcete platit. Tempo se občas zadýchá, postavy mizí rychleji než panáky tequily, a Aronofsky není zrovna mistr komediálního dialogu. Ale je to důkaz, že Austin Butler není jen další hezká tvářička, nýbrž talent, který prostě musíme respektovat, protože unese na zádech celý (další) film.

Život v hajzlu představuje výhybku v Aronofského tvorbě, ale ne zas velkou, abychom v ní nepoznali režisérův rukopis. Příběh člověka, kterému se hroutí život tak, že mu to pomůže ho chytit víc do vlastních rukou, zpestřil žánrovým balením, které ho činí přitažlivým pro široké publikum.

Nikoliv nejhorší, ale NEJMÉNĚ ZAJÍMAVÝ film od Aronofského. Standardní drsná krimikomedie se zdařile vykreslenými vedlejšími postavičkami, ale nezajímavým hlavním hrdinou a náhodným dějem.

Hank není ani zabiják, ani otloukánek, byť ve filmu dovede být obojím. A Život v hajzlu bohužel nikdy nepřekročí mantinely díla, které se skládá z několika různých možných filmů, ale ani v jednom se nezabydlí. Darren Aronofsky dvojicí svých posledních titulů bohužel ukazuje, že mu dnes moc nejde ani jímavé drama s oscarovými ambicemi, jako byla Velryba, ani adrenalinový žánrový film.

Život v hajzlu potvrzuje, že Darren Aronofsky i nadále zůstává tvůrcem, který dokáže natočit něco „jiného“, přesto s jasně rozpoznatelným rukopisem. Film sice nenabízí vrchol jeho kariéry, ale představuje dobře zvládnutou kombinaci kriminálního thrilleru a lehce černohumorné gangsterky. Austin Butler se projevuje jako přesvědčivý tahoun, vedlejší postavy jsou zábavné, Charlie Huston poté působí jako scenárista, který svou vlastní předlohu zvládl funkčně přenést do podoby adaptovaného scénáře.