
Na pořádnou hranou adaptaci Akiry čekáme už dlouho. Teď to vypadá, že studio se snímkem ztratilo trpělivost. Po všem, co se kolem chystaného projektu dělo, se vlastně není příliš čemu divit.

Na pořádnou hranou adaptaci Akiry čekáme už dlouho. Teď to vypadá, že studio se snímkem ztratilo trpělivost. Po všem, co se kolem chystaného projektu dělo, se vlastně není příliš čemu divit.

Už přes dvacet let čekáme na hranou adaptaci jednoho z nejdůležitějších animovaných filmů a delší dobu to vypadalo, že se jí spíš nedočkáme. Hollywood ale zjevně na chystaný film nezanevřel.

Technologický vývoj je především v posledních dvou stoletích úžasný, úroveň života na Zemi se v obecném měřítku stále zlepšuje a od druhé světové války jsme neměli válečný konflikt, který by vojensky rozmetal regionální meze a připravoval o život miliony lidí (přestože strašlivé genocidy v Africe se nesmí přehlížet a některé vnitrostátní diktatury nepolevují). Budoucnost civilizace přesto nevypadá zcela růžově. Ve vybledlých barvách ji často vykreslují také filmová díla, ať už ta původní, nebo odvozená z obvykle mnohem komplexnějších literárních zdrojů. Představme si šťastnou třináctku dystopických snímků, jež během necelých sta let nejvýrazněji utvářely přemýšlení o tomto subžánru, který se nemusí omezovat pouze na ryze futuristické science fiction.

Jedná se o velké hollywoodské sci-fi, jaké opravdu nevzniká každý rok. Stvořitel od režiséra Garetha Edwardse (Godzilla, Rogue One: Star Wars Story) vypráví o blízké budoucnosti, kdy lidstvo pomocí odpalovací a špionážní satelitní technologie Nomád potírá zbytky robotické umělé inteligence v jihovýchodní Asii. Nabízí scénografii jako z Avatara či Spielbergových sci-fi, a přitom stál jen 80 milionů dolarů (Avatar 2 vyšel bezmála na půl miliardy). Měl být revolucí, jenže tuzemské publikum i kritická obec ho přijaly chladně. Málokdo se totiž pozastavil nad tím, že nejde ani o revoluci, ani o otrocké přepisování, ani o dílo aspirující na filosofické ceny. Stvořitel je působivé vyvrcholení žánrové etapy, které je v každé scéně tak zábavné, velikášské či dojemné, že by ho AI nikdy stvořit nedokázala.

V letošním prosinci Netflix nabízí mimo jiné dvě novinky špičkových hollywoodských filmařů, nový dokument o sériovém vrahovi, kultovní animáky či jeden z nejslavnějších westernů všech dob.

Miliony zombies, on-line erotika, animáky pro dospělé či vězení, v němž nelze přežít.

Těžko uvěřitelných 30 let nás již dělí od začátku desetiletí, v němž se mainstreamová filmová tvorba posouvala k vypravěčským i stylistickým standardům, jaké ve větší míře přetrvávají dodnes. Která díla z 90. let se nejvíce zasloužila o progres filmové formy či žánrového zacílení?

Filmový kritik Kamil Fila spustil v době pandemie koronaviru ve spolupráci s divadlem Venuše ve Švehlovce sérii pozoruhodných celovečerních videopřednášek, které se vztahují k současné situaci. Čtyřdílný cyklus uvedl v pátek třetí část, v níž se dočkáte nejen zajímavých informací, ale též celého množství videoukázek v prostoru krásného divadla za doprovodu originální scénografie. Po epidemických a apokalyptických filmech dochází na utopie a antiutopie. Ideální příležitost vyzpovídat Kamila Filu.

Čas běží neúprosně vpřed a čím dál častěji se stává, že klasické snímky, které ve své době předpovídaly vzdálenou budoucnost, už z pohledu dneška svůj futuristický statut ztrácí - nikoli pro své kvality, nýbrž jednoduše proto, že jejich děj je již z kalendářního hlediska záležitostí minulosti. Jaké filmy to jsou a jak jejich vize při srovnání s realitou vyznívá?

Sotva trochu utichl humbuk kolem seriálu Mandalorian a rozporuplně přijímané deváté epizody, už se začíná hlasitě hovořit o tom, jak to s dalšími projekty ze světa Star Wars vlastně bude. A dle čerstvých informací by mohlo dojít k zajímavé spolupráci.
Našli jste chybu nebo něco chybí? Napište nám.