El cielo sube

Během léta roku 1957 se muž jménem Juan de Dios zotavuje v venkovském hotelu. Podle lékařských předpisů musí naprosto odpočívat, "ani jeden pohyb, ani jedna myšlenka". Juan de Dios, natažený v houpací síti, se musí smířit s tím, že se "potápí do nudy, stejně jako trosečník na moři". Náhle si však uvědomí, že nehybnost je nemožná: Juana de Diosa zaplaví nespočet fyzických, zvukových, optických a čichových vjemů, které probouzejí jeho ducha. Po třech hodinách této kontemplace oznamuje svůj odjezd na následující den. Po návratu do Barcelony se Juan de Dios oddává vjemům města.