Občanský průkaz (2010)

Občasný průkaz je povedeným kouskem, děj se odehrává za normalizace, což táhne. Svět tehdejších začínajících mániček je dle mého názoru zpracován dobře a autenticky. Mladí herci zahráli znuděné rockery, kteří nenávidí režim dobře, film má spád i humor.. dobrá práce.

Ach jo. Začíná mě docela štvát, že kdykoliv přijde nějaký úspěšný film, snaží se na něm přiživit všichni, včetně tvůrců onoho původního díla. Občanský průkaz chtěl být dalším Pupendem, co chtělo být dalšími Pelíšky, ale opět "Ty jsou jen jedny.". Místo toho sledujeme záznam (příběh má strukturu a vývoj, takže tomu příběh říkat rozhodně nebudu) života pár lidí, kteří bojují proti režimu, potažmo VB, tím, že zevlují, pijí a natrhávají si stránky v občance, zkrátka praví hrdinové. První půlka se proto dost táhne a nebýt pár světlých chvilek v půlce druhé, člověk se unudí k smrti. A kašlu na řeči "Takhle to tenkrát prostě bylo.", protože to dobrý film nedělá, stejně jako ho nedělá skvělá kamera, vynikající soundtrack a některý casting. To je pouze příjemný doplněk, umocňující zážitek, ale film zkrátka potřebuje příběh, aby bavil a ne jen ukázat plynoucí život s tím, že je to takhle reálnější. Realitu máme žít a ne ji sledovat v pohyblivých obrázcích, neboť od toho tu filmy přeci nejsou. Možná se pletu a soudě dle hodnocení jsem evidentně v menšině, ale od filmu zkrátka čekám něco jiného a tady jsem to nedostal.

Skvělá výprava, dobrá hudba...asi to mělo být podle textů a situací humorné, ale spíš to bylo o popisu doby. Velká odvaha v obsazení hlavních hrdinů mladými "neherci ", hodně popisné a odvyprávěné v komentáři bez mražení v zádech, či lehkosti Pelíšků. Na české poměry "velký" film, který musel stát hodně úsilí. Nejlepší byl Vašek Kopta, škoda že neměli větší prostor ještě Sidonová, Macháček, Taclík, zajímavé figurky příběhu.

Vyrůstal jsem za socialismu a byl stejný rebel jako naši hrdinové. Ale myslet si, že jen tak pojedu na koncert Plastiků a nebudu se s policajty přinejmenším honit, by bylo hluboké pominutí mysli. Myslet si, že si provokativně označim občanku a první policajt, na kterého narazim, mi to nedá sežrat, je opravdu víc, než jen mladická naivita. Takových příkladů je ve filmu mnoho a drolí tak autorovu zjevnou snahu ukázat tehdejší policii jako středověkou inkviziční instituci. Zpočátku úsměvné vtípky na adresu SNB přecházejí v naprosto absurdní výplody, kterým nemůže uvěřit ani člověk neznalý, narozený po roce 1990. Prostě další z řady porevolučních filmů na téma Věrni zůstaneme a nikdy nezapomeneme na utrpení našich bratří v nejtemnější době naší historie...nebo něco takového. Zprvu svižné a vtipné historky o kozách a dospívání nahrazují stále složitější, depresivnější a hlavně pomalejší události, aby se konec filmu rozplizl do jakéhosi bezmocného a beznadějného pláče. Místo slibované legrace a oddechu, máme zde další kroniku utrpení pod režimní knutou v rukách Sboru národní bezpečnosti. Pokud jste pamětníci a nebo dokonce persekuovaní, pak ve filmu Občanský průkaz naleznete nejen vzpomínku ale možná i zadostiučinění. Pane Šabachu, přál bych vám prožít jeden rok života třeba v osmnáctém století, abyste poznal, jaký jsme tu měli za socialismu vegáč. Já končím zvoláním: Pelíšky zůstávají opět nepřekonány. Bohužel.

Dlouhé, dlouhé, dlouhé...proč ? Kdyby to bylo o 40-50 minut kratší bylo by to fajn. To že se člověk nesměje připraveným vtipům, nevadilo, bylo to o době, atmosféře a film patří mezi zdařilejší české filmy.

libí sam jsem tu atmosferu těch let zažil.

Po dlouhé době jsem jej opět měl možnost shlédnout a překvapil mě, jak je vlastně smutný na rozdíl např. od Pelíšků nebo Pupenda. Smutný, pravdivý, je dobré si tu dobu jednou za čas připomenout

Super film. Atmosféra mě dokonale vtáhla, ještě teď jsem z toho naměkko. Nadčasové sdělení o živote v totalitním režimu, které starším zřejmě stáhne žaludek a mladším pomůže vysvětlit, proč mají jejich rodiče (stále) tak připaženo.

Film plny nostalgie, krasna hudba, bavila jsem se...

Po všech stránkách výborný film. Možná trochu moc popisný, ale právě popisnost filmu umožňuje i mladším diváků pochopit atmosféru 70tých let. Občanský průkaz a modrá knížka byly v té době více než jen běžné doklady, stejně jako cestovní pas s výjezdní doložkou. Hrdinové jsou bezmocní proti byrokratické totalitní mašinérii. Každého z nich totalita nějak poznamená. Některé postavy (zvláště ty záporné) jednají možná až příliš schématicky, ale to je součástí poetiky filmu.