Ioanide, apolitický a nepochopený umělec, který sní o "věcech, které jsou v zahraničí normální, ale tady nemožné", vedl jako architekt za starého režimu těžký život. Po roce 1944 se jeho situace zlepšila díky shovívavosti osvíceného komunisty přezdívaného Botticelli, kterého kdysi ukryl před policií na půdě svého domu. Dostává zakázky na velkolepé kulturní památky, ačkoli má "v kartotéce" zátěž svých dětí ztracených v legionářském dobrodružství a nadále přijímá ve svém okolí kruh pochlebovačů z bývalé elity.