Vesmírná tělesa

Jsou umělci, kteří nestárnou. Komik, režisér, scenárista a herec Mel Brooks letos oslaví 98. narozeniny, ale ještě loni se podílel na komediální sérii Dějiny světa, část druhá (History of the World: Part II) a zahrál si v jedné epizodě seriálu Jen vraždy v budově (Only Murders in the Building). Autor kultovních filmů jako Producenti (The Producers), Mladý Frankenstein (Young Frankenstein) nebo Vesmírná tělesa (Spaceballs) na 14. ceremoniálu Governors Awards obdržel čestného Oscara za celoživotní přínos a je jedním ze čtyřiadvaceti lidí, jimž se souhrnně přezdívá EGOT — vyhráli totiž Emmy, Grammy, Oscara i divadelní cenu Tony. Čestného Oscara obdržela také herečka Angela Bassett a střihačka Carol Littleton.

Pokud je vám 96 let a platíte za průkopníka filmové parodie, můžete si dovolit pár lidí nakrknout. Legendární režisér a herec Mel Brooks si nikdy nelámal hlavu s kultivovaností svých gagů, ale zesměšňovat různá filmová klišé či historické události prostřednictvím populární kultury uměl jako málokdo. Po dvaačtyřiceti letech streamovací služba Hulu uvádí seriálové pokračování jeho parodie History of the World. Série několikaminutových skečů na pokračování převrací dějiny a charaktery známých osobností optikou současných trendů, ovšem na každý vynikající nápad připadá jeden strojený a lacinější vtip.

Špatné recenze nemusí nutně znamenat, že film neuspěje u publika či alespoň u určité části, z odsuzovaných či přehlížených děl se pak lehce stanou klasiky či kultovky. To je případ následujících jedenácti snímků, které navzdory kritickým odsudkům v kinech jednoznačně vydělaly nebo se časem zapsaly do pomyslného zlatého fondu kinematografie.

Režisér a praotec filmové parodie Mel Brooks oslavil 96. narozeniny, ale vitalitou hýří jako na počátku osmdesátých let. Tehdy napsal a zrežíroval komediální antologii History of the World: Part I, v níž rovněž ztvárnil několik rolí. Vtipný průřez dějinami lidstva patří k nejpozoruhodnějším žánrovým dílům a po čtyřech dekádách dostává pokračování.

Většinou spíláme samotnému Hollywoodu za to, že dokola opakuje stejné formule a odmítá přijít s něčím novým. Předělávky, napodobeniny či parodie úspěšných filmů ale mají ve světě takovou popularitu, že si vyčlenily vlastní žánr, který se mimo jiné vyznačuje naprostou neúctou k původní látce či autorským právům. Podívejme se na několik děl z alternativních filmových regionů, která bez ostychu vykradla hollywoodské blockbustery, potažmo jim vtiskla vlastní kulturní a národní identitu.

Věk je někdy skutečně jen číslo.

Každý fanoušek filmu má své osobní herecké favority, jimž by nepřál nic jiného než nesmrtelnost a nekonečný příděl nových rolí. Bohužel, život nikomu nenadržuje a řada slavných tváří stříbrného plátna opustila tento svět předčasně, často ještě v útlém mládí. Pojďme si na ně krátce zavzpomínat.

Neznámý útočník doslova knockoutoval komediální hvězdu osmdesátých let v New Yorku poblíž Central Parku.

V posledních letech se cameo role hodně pojí s komiksovými filmy, kde si navzájem hostují superhrdinové, o jejichž účasti se až do premiéry neví. Tam je ale překvapení spíše minimální - vždy víme, že se nějaký krátký výstup odehraje. Jen hádáme, kdo ze sestavy nastoupí. Pořádné cameo role mají být jako blesk z čistého nebe.

Dnes večer si můžete v televizi naladit proslulou parodii Mela Brookse Vesmírná tělesa (1987), která se bezesporu řadí k těm nejzdařilejším žánrovým kouskům osmdesátých let. Bláznivé pomrkávání k Hvězdným válkám a dalším kultovním sci-fi filmům si rychle našlo vlastní fanouškovskou základnu a následující řádky se ohlédnou za tím, proč tomu tak je.