Iluminace

Zanussiho charakterizuje v nejvýznamnějším období jeho tvorby věcně analytický přístup ke skutečnosti, poznamenaný skepsí a nedůvěrou k suverénním soudům. Intelektuální obezřetnost spojuje s respektem k základním mravním hodnotám, ústícím do obhajoby člověka jako individuality. Iluminace je filosofická esej o podstatě lidského bytí, obrazově složená ze série hraných, ostře stříhaných sekvencí, dokumentárních záběrů z laboratoří, továren, přírody, z diskusí studentů i z výroků autentických vědeckých osobností. "Iluminace" - zážitek náhlého porozumění, osvícení pravdou, láká hrdinu, který neuspokojený studiem bez kontaktu se skutečnou vědou, jde vlastní cestou: přes fyzikální pracoviště a biologické kabinety, neobejde astrofyziku, zavadí o astrology, zúčastní se hypnotických seancí, hledá odpovědi na mučivé otázky v psychiatrických nemocnicích i v rozhovorech s mnichy - chce poznat přirozenost a podstatu člověka, aby si správně zvolil své místo. Stav milosti nenachází, jeho několikaleté hledání končí rezignací, vzbuzující smutek, ne však zoufalství. K smíření se životem dospívá až po mnohých vlastních rozhodnutích, uskutečněných s plnou odpovědností a s pocitem povinnosti vůči manželce a dítěti.