Name: Pokračování příště
Released: 2003
Duration: 962 min

Tři chlapi v chalupě

První český televizní seriál, který na počátku šedesátých let minulého století dokázal během vysílání doslova vylidnit ulice. Vysílal se po několik let každý měsíc živě ze studia v Měšťanské Besedě, protože televizní záznam tehdy ještě nebyl vynalezen, takže se z něj dochovaly pouze zlomky na filmovém pásu. Zato můžeme dnešním divákům dokázat, že nejen režisér a kameraman, ale i představitelé všech hlavních rolí zůstali dlouho v plné tvůrčí síle. A zavzpomínat s nimi třeba na úskalí živého vysílání a do té doby nepoznané celonárodní popularity, nebo na kreativní i obchodní schopnosti Jaroslava Dietla, který rodinu Potůčků dokázal kromě televize prodat i do filmu, divadla, rozhlasu nebo ve formě comicsu do Zemědělských novin.

Inženýrská odyssea

Jaroslav Dietl má na svědomí i druhý díl našeho vyprávění o televizních seriálech a hlavním hrdinou tentokrát bude stroj, lidově přezdívaný „Perpentykl“. Televizní ředitel Zelenka měl totiž kamaráda – také ředitele, ale výzkumného ústavu přes textilní stroje – a tak je o dramaturgickém záměru řečeno skoro všechno… Byla to pěkná potvůrka, ta mašina, dala třem mladým strojním inženýrům i jejich rodinám, přátelům a nepřátelům, ba dokonce i celému oddělení ÚV KSČ pěkně zabrat, než si před ním v úžasu na milánském veletrhu sedli na zadek Japonci a před svými televizory Češi, protože program byl tehdy vskutku svérázný.

Klapzubova jedenáctka

V předlouhé řadě seriálů, které za padesát let v televizi vznikly, jsou vedle neustále reprízovaných kusů ze „zlatého archivu“ i díla (právem?) zcela zapomenutá. Když Eduard Hoffmann v polovině šedesátých let připravoval seriál podle slavné knihy Eduarda Basse, očekával se úžasný výsledek, na který si však dnes nevzpomínají ani ti, kteří tu účinkovali. A že režisérova osobnost přitáhla vedle známých fotbalistů ke spolupráci třeba i Jiřího Trnku, Josefa Ladu, Jana Wericha a dokonce i Petera Ustinova. Přes tehdejší propad u diváků i kritiky je dnes pro nás Klapzubova jedenáctka zajímavým dobovým dokumentem, nad kterým můžeme třeba s Vítem Holubcem zavzpomínat, jak se kdysi dělaly sportovní přenosy, nebo s „oscarovým“ architektem Karlem Černým na to, jak se v Praze točila Amerika.

F.L. Věk

Jakkoli jsou v padesátileté historii televizního vysílání dlouhá období a tisíce pořadů, ke kterým se jejich tvůrci dnes neradi hlásí, na určité časy a díla mohou být právem hrdi. Slavnou éru konce let šedesátých prakticky uzavřel seriál F.L.Věk, který pak předlouho čekal na reprízu a jehož poslední díl nebyl dokonce vysílán ani v premiéře. V zjitřené atmosféře po sovětské okupaci pomáhal obrozenecký příběh v podání nejlepších českých herců obnovit národní hrdost a několika generacím znovu objevit dílo Aloise Jiráska, které jim otrávila povinná školní četba a akademik Zdeněk Nejedlý. Zasvěceným průvodcem, který vám přiblíží místa děje, některé ze svých tehdejších kolegů a také přebohatý kostýmní fundus České televize, bude představitel hlavní role Radek Brzobohatý.

Taková normální rodinka

Mikrokomedie spisovatelky Fan Vavřincové a režiséra Jaroslava Dudka o zpívající mamince, „vraždící“ babičce, želvičkách, raubířích a dalších členech poněkud potrhlého rodinného společenství měla takový úspěch, že si diváci vynutili pokračování. A pak další a ještě další, až jich nakonec bylo šest.. a dále už točit nebylo žádoucí, protože normální rodinka se vymykala duchu normalizace… Součástí zlatého televizního fondu je však sitcom vzniklý mnohem dříve, než toto slovo bylo vůbec vynalezeno.

Cirkus Humberto

Na filmové zpracování Bassova románu si brousilo zuby více filmařů, třeba Miloš Havel a především Oldřich Lipský, nenašli však producenta, který by dokázal tak složitou látku realizovat. Povedlo se to až týmu režiséra Františka Filipa za vydatného finančního přispění německého koproducenta, což do značné míry ovlivnilo herecké obsazení seriálu. Dokumentární návrat byl po patnácti letech natáčen ve skutečném Cirkusu Humberto, který na podzim roku 2002 rozbil manéž na pražském předměstí.

Pan Tau

Kouzelná buřinka, utržené sluchátko nebo cestovní plášť se díky českým televizním seriálům zařadily v pomyslných světových pohádkových encyklopediích hned vedle létajících koberců či chaloupek z perníku. Pan Tau měl však také bratra meteorologa a tak se v dokumentárním nahlédnutí do seriálového zákulisí tentokrát podíváme i na to, jak se skutečně v televizi předpovídá počasí.

Gottwald

Kdybychom byli ještě stále členy RVHP a Varšavské smlouvy, určitě bychom v těchto dnech slavili půlkulaté výročí Vítězného Února. A s největší pravděpodobností by při té příležitosti byla vysílána ikstá repríza seriálu, který naši přičinliví tvůrci natočili v roce 1986 ke stému výročí narození Klementa Gottwalda. Naši nabídku – zavzpomínat na veselé historky z natáčení – kupodivu nikdo z hlavních představitelů neakceptoval, ochotně však s námi spolupracoval autor seriálu Jaroslav Matějka.

Dispečer a...

Počátkem tzv. normalizace Jaroslavu Dietlovi v pražské televizi takříkajíc pšenka nekvetla, vrátil se tedy dočasně do rodné Ostravy s námětem seriálu o havířské dechovce. Trefil se tak částečně do vkusu diváků a dokonale do vkusu normalizátorů volajících po „obyčejných hrdinech z řad pracujícího lidu“ a lidové zábavě. Dechovka a opereta pak na dlouhou dobu opanovaly hlavní vysílací časy a J.Dietl se směl vrátit a vytvořit své stěžejní seriálové opusy.

Dlouhá bílá stopa

Díky televizi, Pavlu Plocovi, Jiřímu Parmovi a dalším skvělým reprezentantům byly na počátku osmdesátých let v Československu skoky na lyžích skoro populárnější než fotbal a hokej dohromady. Hraný televizní příběh na pokračování o krásách i úskalích této náročné sportovní disciplíny si nejspíš také kladl za cíl přilákat co nejvíc kluků na skokanské můstky. Bohužel, tento sport prochází v posledních letech u nás hlubokou krizí, takže snaha tvůrců pozapomenutého seriálu se nejspíš minula s účinkem.

Píseň pro Rudolfa III.

V padesátileté historii české televize, kterou sledujeme skrze seriály, nelze pominout hudební pořady, respektive cykly, ve kterých je muzika důležitou součástí děje. Jaroslavu Dietlovi a režiséru Jaromíru Vaštovi se podařilo prakticky všechny šlágry (dnes hity) konce šedesátých let spolu s jejich interprety umístit do cyklu příběhů pražského řezníka a jeho vzorného kolektivu. Seriál rázně ukončily události spojené se vstupem sovětských vojsk, které rovněž výrazně ovlivnily další kariéru jeho tvůrců, hvězd i hvězdiček.

Kamenný řád

Ze značného programového marasmu normalizované televize v sedmdesátých letech pozitivně vyčnívaly některé seriály z produkce ostravského studia, které vznikly adaptací románů zdejšího autora Vojtěcha Martínka. Při dokumentárním pátrání mezi tvůrci, představiteli i reáliemi televizního příběhu se podařilo navázat kontakt i s potomky skutečných hrdinů ságy selského rodu.

Byl jednou jeden dům

Do zlatého televizního fondu určitě patří seriál Oldřicha Daňka, Jana Otčenáška a režiséra Františka Filipa o obyvatelích jednoho pražského činžáku. Propletenec silných lidských příběhů, plný dramatických zápletek i laskavého humoru, ve kterém našli uplatnění nejlepší herci všech generací, dodnes vzrušuje i dojímá miliony diváků. Normalizační schvalovatele vzrušil natolik, že se poslední díl musel přestříhat.

Dnes v jednom domě

Po úspěchu seriálu Byl jednou jeden dům si televizní dramaturgie od stejných tvůrců objednala podobný příběh, ovšem ze žhavé současnosti. Panelákový propletenec lidských osudů a vztahů však nedosáhl takového ohlasu jako jeho prvorepublikový předchůdce, reprízován byl minimálně. Z dokumentárního hlediska je však zajímavá postava ztvárněná Vladimírem Menšíkem, která nám s odstupem času poskytuje prostor k zamyšlení nad kdysi tolik populárními televizními soutěžemi.

Arabela

Scenárista Miloš Macourek a režisér Václav Vorlíček budou navždy zapsáni ve zlaté knize televizních pohádek a stránky o princezně Arabele jsou tou nejspíš nejslavnější kapitolou. Originalitu příběhu podtrhují nápadité filmové triky, například proměny a mizení osob pomocí kouzelného prstenu a cestovního pláště. Víte však, kam skutečně „zmizela“ představitelka hlavní role Jana Nagyová?

Rodáci

V diskusním pořadu, který ČST uvedla po odvysílání seriálu Rodáci v roce 1988, jeden z autorů reagoval na určité výhrady ke svému dílu replikou, že Beethovenovi se všechny symfonie také nepovedly tak jako Eroica či Osudová. Může něco lépe charakterisovat dobu a tvůrce slátaniny, která za dva roky záhadně zmizela z televizního archivu?

Byli jednou dva písaři

Herecký koncert dvou neodolatelných rozumradů, natočený počátkem sedmdesátých let podle románu Gustava Flauberta, mají televizní diváci v živé paměti z nedávného znovuuvedení, během kterého, bohužel, navždy odešel Miroslav Horníček. Jiří Sovák a režisér Ján Roháč už také nejsou mezi námi, v autentickém prostředí mlýna kousek za Prahou se však sešli představitelé takřka všech vedlejších rolí a další členové štábu, aby zavzpomínali na seriál, který patří k tomu vůbec nejlepšímu, co v tomto žánru za 50 let v televizi vzniklo.

Návštěvníci

Hlavním důvodem, proč byl seriál tak populární v bývalé NDR, že zde dodnes fungují jeho fankluby, je úžasný automobil značky Lada-Niva, kterým Návštěvníci přicestovali na naši planetu. Nebyl by totiž problém s ním překonat Berlínskou zeď. A jistě si také vzpomínáte na amarouny, humidování, centrální mozek lidstva a další vynálezy a epizody, kterými se tento příběh trvale zařadil do zlatého fondu televizní science-fiction.

Rozpaky kuchaře Svatopluka

Kinoautomat byl senzací světové výstavy v Montrealu, méně se mu poté dařilo v pražském kinu Světozor a pokus o jeho televizní verzi také nebyl žádným velkým vítězstvím. O dalším vývoji děje se hlasovalo rozsvěcením žárovky, což v energetické síti zásobující desítky železáren bylo sotva postřehnutelné, některé z receptů Josefa Dvořáka alias kuchaře Kuřátka se však v domácnostech osvědčily.

Záhada hlavolamu

Dnešní vydání vzpomínkového cyklu z televizní historie by se mohlo nazvat: seriál o seriálu o seriálu, protože pod pojmem Rychlé šípy si představujeme především obrázkový seriál neboli comics, který byl dlouhá léta mládeži utajován. Filmová verze nejslavnějšího Foglarova románu tedy mohla vzniknout až v roce 1968 a režisér Hynek Bočan vybíral hlavní představitele tak, aby se co nejvíce podobali Fischerovým kresbám.

Kamarádi

Na seriál pro mládež natočený v roce 1969, který byl tak populární, že o pár let později vzniklo jeho pokračování, vzpomínají dvě zainteresované skupiny: filmaři – v čele s režisérkou Vlastou Janečkovou a kameramanem Vladimírem Plickou, a hlavní představitelé – v čele s dnes populárními herci Markem Ebenem a Antonínem Navrátilem. Z konfrontace vyplývá, že to ani jedni neměli lehké a občas si dělali pěkné naschvály, a také, že M.Eben je dodnes alergický na slovo Váleček.

Zkoušky z dospělosti

Propletenec příběhů prvních lásek i svazáckých aktivit v jedné třídě maturantů byl natáčen na chrudimském gymnáziu. V hlavních rolích se objevili tehdejší čerství absolventi konzervatoře – např. Ljuba Krbová a Jan Čenský – kteří dnes již patří k populárním tvářím střední herecké generace. A lze předpokládat, že na rozdíl od těch svazáckých problémů se starosti milostné dnešních maturantů příliš nezměnily.

Sanitka

Veřejnost vždy s velkým rozhořčením vnímá zprávy o napadení lékaře záchranné služby opilými pacienty. Že podobné excesy k tomuto povolání patří, dosvědčují i některé příhody doktora Hanzlíka v téměř třicet let starém televizním seriálu. A vzpomínáte také na to, jak ženská polovina národa tehdy oplakávala smrt doktora Bartošky, kdežto jiní se rozčilovali nad emigrací doktora Kostky? Ještě, že to všechno tak moudře řídil ředitel Vinklář…

Případy majora Zemana

Premiéra příběhů neohroženého kriminalisty a čestného soudruha Zemana i jeho kolegů estébáků proběhla klidně – byl to jen další z korálků navlečených na červené niti normalizačního televizního vysílání. Skutečnou senzací – především v tom negativním smyslu – bylo znovuuvedení seriálu spolu s „vysvětlujícími“ dokumenty o dvacet let později. Pokusme se – snad už naposledy – podhalit zákulisí obou premiér.

Bylo nás pět

Karel Poláček pocházel z Rychnova nad Kněžnou a sem také situoval děj mnoha svých románů. Nejpopulárnějším z nich jsou určitě příhody Petra Bajzy a jeho kamarádů – Bejvala Antonína, Edy Kemlinka, Čeňka Jirsáka a Zilvara z chudobince. Nesmrtelnost jim před padesáti lety pojistila rozhlasová četba na pokračování v podání Františka Filipovského, o čtyřicet let později se dočkali verze filmové. Z produkčních důvodů se však natáčelo mnohem blíž ku Praze – v Kouřimi.

Nemocnice na kraji města

Kdyby byla uspořádána tipovací soutěž na nejoblíbenější český televizní seriál, byla by Nemocnice určitě největším favoritem. V době premiéry se v neděli večer vylidnily ulice, nadšená veřejnost si vynutila další pokračování a po dvaceti letech nyní vzniká ještě další série – nepřipomíná vám to Dumasovy Mušketýry? V posledním dílu seriálu o televizních seriálech uvidí diváci poprvé množství záběrů s Karlem Högerem v roli primáře Sovy i ukázky ze série dosud nevysílané.

Season 1

Přehled

Série

Tvůrci

Komentáře

Videa

Fotky

Články

Zajímavosti

Česká republika

Pokračování příště

Pokračování příště aneb nahlédnutí pod sukně nejpopulárnějším i oprávněně pozapomenutým televizním seriálům - seriál o televizních seriálech, které svého času bavily i uvědomovaly národ.

Série 1•Epizody 26

Série 1Epizody 26