Který horor je podle Stephena Kinga ten nejhorší vůbec, a jaký byl naopak moc děsivý, aby ho dokoukal?

Který horor je podle Stephena Kinga ten nejhorší vůbec, a jaký byl naopak moc děsivý, aby ho dokoukal?
Stephen King | Getty Images 2015
King je poměrně aktivní i na sociálních sítích, takže když se ho jeden z fanoušků zeptal, jestli byl nějaký horor až moc děsivý na to, aby ho dokoukal, mistr strachu měl jednoznačnou odpověď. „Když jsem se poprvé díval na Záhadu Blair Witch. Byl jsem v nemocnici, pumpovali do mě léky a můj syn mi ten film přinesl na kazetě se slovy: ‚Tohle musíš vidět.‘ V polovině jsem to nevydržel a poprosil ho, ať to vypne, že je to na mě moc děsivé,“ napsal King.
Incident, na který slavný spisovatel odkazuje, se stal 19. června 1999. Tehdy byl King na procházce poblíž svého domu v Maine, když ho nepozorný řidič srazil minivanem a King byl následně téměř měsíc hospitalizovaný. Při srážce utrpěl několik velmi vážných zranění, až lékaři zvažovali, zda mu neamputovat jednu nohu. King naštěstí přežil, ale proces zotavování byl natolik bolestivý, že dokonce oznámil odchod do spisovatelského důchodu. Naštěstí si to po čase a uzdravení rozmyslel a nadále pokračoval v psaní.
To, jakým způsobem na Kinga Blair Witch zapůsobilo, se dnes, kdy jsme přejedení stylem found footage, může jevit přehnané. V roce 1999 šlo však formálně o nevídaný zážitek, mnohými označovaný za nejděsivější film roku. Film vznikl s rozpočtem pouhých 60 000 dolarů a jen několik hodin po premiéře na festivalu Sundance ho koupila společnost Artisan Entertainment za 1,1 milionu dolarů. Ve filmu hráli neznámí herci fiktivní verze sebe sama. Jejích cílem bylo prozkoumat lesy v Marylandu, aby natočili dokument o čarodějnici z Blair.
Záhada Blair Witch
Záhada Blair Witch | 1999 Artisan Entertainment
Z velké části díky jednomu z prvních příkladů virální marketingové kampaně, která vše popisovala jako skutečnou událost, přišlo do kina mnoho lidí přesvědčených, že film, jenž se chystají vidět, je složený z reálných záznamů ztracených lidí (na IMDb bylo dokonce v době uvedení o hlavních hercích oznámeno, že jsou „nezvěstní, pravděpodobně mrtví“). Záhada Blair Witch si z celosvětových pokladen odnesla neuvěřitelných 248 milionů dolarů.
Vzhledem k tomu, jaký věhlas snímek v době uvedení v médiích provázel, se mistr strachu po návratu z nemocnice nakonec odhodlal k druhému kolu a tentokrát se již úspěšně propracoval k závěrečným titulkům. Snímek následně označil za jeden z nejlepších hororů moderní doby, a když byla v roce 2010 znovu vydána Kingova kniha Danse Macabre – Svět hororu, v níž King zkoumá daný žánr coby kulturní fenomén a zamýšlí se nad jeho styčnými díly, zařadil do ní dodatek věnovaný svým úvahám o tehdejším stavu hororu a krátkou esej věnovanou jeho mistrovskému uchopení, kde zmínil právě Blair Witch.
A který snímek naopak v rámci žánru Kinga natolik otrávil, že by se k němu nikdy nevrátil? Je jím Krvavá hostina z roku 1963, kterou naopak označil za nejhorší hororový film, jaký kdy viděl. Jde o první splatter horor v dějinách filmu vůbec, přičemž autory tehdy vyšel na pouhých 24 tisíc dolarů. Ve své době Krvavá hostina nebyla dvakrát vřele přijata v recenzích, to je ale vzhledem k jejímu průkopnickému charakteru pochopitelné (taková míra brutality a nechutností nebyla do té doby ve filmu vůbec myslitelná). A to hlavní, divácký zájem, vzbudila. Z dnešního pohledu je snímek zajímavý především svým historickým kontextem a vyplatí se ho vidět spíše ze studijních důvodů. Níže najdete dobový krvavý trailer.
Krvavá hostina

Kinolog: Uf, oni jsou tady! Lepší horor letos neuvidíte

Jordan Peele je králem hororu a společenských komentářů o Spojených státech amerických. Oscarově nás vyděsil svým Uteč, zamotal nám hlavu podobenstvím My a teď se pustil do tématu UFO.