„Díky judu mě Hollywood nesemlel." Petr Jákl o rozdílech mezi českou a americkou produkcí i novém filmu

Každý má na starost jinou část, ale pak jsou vždy dva až tři hlavní, kteří mají právo rozhodovat o finální verzi filmu. Poslední slovo jsem měl v tomto případě já, ale po dohodě s producentem Samem Raimim (Spider-Man, Doctor Strange v mnohovesmíru šílenství). Se Samem jsme si skvěle rozuměli a měli jsme na finální verzi naprosto stejný názor. Navíc si Sama velmi vážím a je pro mě ctí pracovat s takovou legendou, takže to bylo o to jednodušší a příjemnější. 

Viděl jsem argentinský film 4x4, a tak mě zaujal, že jsme koupili práva, přepsali a upravili scénář. Tím to vše začalo. Pak jsme obsadili herce. režiséra a oslovili producenta Sama Raimiho, se kterým děláme několik dalších filmů. Následně jsem zajistil financování a nakonec i distribuci v Americe s naší vlastní distribuční společností The Avenue. Takže ve finále toto byl ukázkový projekt, kde jsem to měl od začátku do konce pod finanční, výrobní i kreativní kontrolou, což mám nejraději. 

Fantastický byl Michael Caine na Žižkovi, ale skvělý byl i Mel Gibson, Robert De Niro nebo Russell Crowe. Těch úžasných spoluprací byla velká většina a mohl bych jmenovat plno dalších.

Mám rád všechny typy filmů, když jsou dobré. Miluju filmy inspirované skutečnými událostmi. Nejvíce mám asi rád žánrové snímky, ale miluju i komedie, akční tituly a taky romantické filmy. Přesně tak, když je v nich láska zajímavě vyobrazená, tak mě to moc baví. 

Je to velmi podobné, ale v Hollywoodu je to mnohem drsnější prostředí a producenti tam mají extrémně ostré lokty. Je to obří továrna a zároveň válečná zóna, kde se bojuje o každý film. Když ho nakonec producent získá a může ho vyrábět, tak se bojuje s agenty a manažery herců, režisérů nebo scenáristů. A pak se bojuje s distributory, studii a streamovacími platformami. Takže je to v podstatě neustálý boj. Do 27 let jsem dělal profesionálně judo a to mě naučilo, jak boji, disciplíně, tak pokoře. To se mi teď opravdu velmi hodí a díky tomu mě Hollywood nesemlel.  

Ano. Vždy se snažím mít co největší kreativní kontrolu, protože to je to, co mě na filmech baví nejvíce. Jen produkování formou financování filmů by mě nebavilo. Naštěstí v Americe má producent v podstatě vždy hlavní slovo a rozhoduje o tom, jak film bude ve finále vypadat. Já mám ale velký respekt k režisérům a snažím se s nimi vždy dohodnout, protože by se mi nelíbilo, kdybych režíroval a producent mi to na konci změnil. A to je taky hlavní důvod, proč jsem odmítnul v poslední době několik amerických filmů jako režisér a proč si filmy, které režíruji, produkuji sám. 

Pro českou produkci jste natočil tři žánrové snímky – Kajínka , Ghoula a Jana Žižku. Jakou má podle vás český žánrový film perspektivu? Proč takové filmy podle vás dlouhodobě nevznikají?

Starší české publikum chce spíše komedie, ale mladší publikum se orientuje naopak více na žánrové filmy. Je to celosvětový trend a myslím, že i v Čechách začne postupně vznikat více takových filmů.

Všechny filmy, které režíruji, považuji za české projekty, i když dokument o hollywoodském herci a rebelovi Mickeym Rourkeovi bude mít českou stopu asi jen v týmu lidí, co ho se mnou vytváří. Nicméně mám připraveno několik českých témat, na nichž zatím tajně pracuji. V loňském roce jsem produkoval český film Neporazitelní, kam jsem obsadil Tila Schweigera, protože jsme se velmi spřátelili na natáčení Žižky a produkuji mu dva další filmy. Neporazitelní vznikli na motivy skutečných událostí týkající se českého parahokeje, což mě moc zaujalo. Mě obecně strašně baví parasportovci a vždy nejvíc sleduju jejich výkony na paralympiádě. Ve filmu hrají hlavní role Ivan Trojan a Hynek Čermák. 

Podívejte se na žebříček nejlepších českých režisérů podle databáze Kinoboxu.

Zdroj: Kinobox