Válka
68%
Alex Garland se nikdy nebál společenských či politických rýpanců. Je to ostatně teprve rok, co v kinech vcelku uspěla jeho Občanská válka, která se snažila ukázat, do jakých extrémů může dojít současné politické klima. Ve Válce se pro změnu zaměřil na americké válečné tažení. Společně s režírujícím Rayem Mendozou, skutečným válečným veteránem, ale nechtěl tradiční kritický pohled na vojenské mise Ameriky v zahraničí, nýbrž se zaměřit na to, co vojáci během vojenských misí a rizikových situací opravdu prožívají. V tomto směru ale uspěla ambiciózní Válka tak nějak napůl.
Příběh na motivy zkušeností Mendozy a dalších vojáků nás zavede do Iráku, kde je skupina Navy SEALs na zdánlivě obyčejné misi, při níž sleduje svůj cíl. Brzy se ale všichni ocitají v čím dál větším hledáčku nepřátel, kteří na ně rázem zaútočí. Vojáci se ocitají pod těžkou palbou, z níž není úniku, snahy o pomoc dopadají tragicky a chvíli to vypadá, že z pasti v podobě dvoupatrového domu není cesty zpět. Hra o přežití, jež je vyprávěna v reálném čase, tedy začíná.
Snaha o co největší autenticitu je na snímku viditelná od prvních vteřin. Tempo nikam nespěchá a režiséři trpělivým tempem ukazují vojáky v klasických bojových situacích typu zabrání domu či pozorování nepřátel a informování velení o každém detailu. Všechny tyto postupy působí uvěřitelně, Garlandovi s Mendozou se navíc daří solidně budovat napětí před blížícím se útokem. Divák je v jednu chvíli napnutý a čeká na moment, kdy íránští nepřátele poprvé zmáčknou spoušť a vyhodí první granát. Napětí pomáhá také absence hudby a protáhlé, někdy téměř statické záběry do obličejů vojáků.
O velkou autenticitu se snímek snaží i v momentu, kdy dojde na válečnou vřavu a všudypřítomný chaos. Jenže právě v těchto chvílích se začne celý koncept rozpadat. Ano, tvůrcům se daří celkem lehce zobrazit zranitelnost a psychiku postav, kdy se špičkově vycvičení vojáci hroutí pod návalem výbuchů, utrhaných končetin, všudypřítomné paniky a trpících kamarádů. Trénovaní profesionálové jsou totiž také mladými kluky, kteří se rázem chovají zmateně a musí se vyrovnat s realitou války.
Jenže i přesto, že se režisérům daří jejich pošramocenou psychiku slušně vykreslit, k samotným postavám si divák jen těžko najde cestu. Tvůrci totiž jako by se až příliš soustředili na to zobrazit realitu válečného konfliktu a zapomněli, že ze scenáristického a dramaturgického hlediska musí vytvořit funkční film. O jednorozměrných postavách se tedy absolutně nic nedozvíte, žádná z nich zde nemá výraznější úlohu či viditelnou charakterizaci, díky níž by si ji mohl člověk oblíbit. Jedná se zkrátka jen o skupinku bezejmenných vojáků, jimž se nemáte šanci dostat pod kůži či se o ně reálně bát. Obsazení složené z talentovaných herců v čele s Josephem Quinnem, Cosmo Jarvisem a Willem Poulterem zde v podstatě nemá co hrát.
Zapomeňte na válečnou řež ve stylu Černý jestřáb sestřelen, zde na akční pasáže v podstatě nedojde. Postavy se většinou kryjí před kulkami v uzavřeném baráku a během celé stopáže dojde pouze k jednomu velkému výbuchu a jedné větší přestřelce na ulici, žádná z nich ovšem nevybočí z žánrových standardů. Filmu kvůli těmto volbám chybí jakákoliv syrovost, dravost, intenzita a postupem času se začne vytrácet i veškeré napětí.
Nedostatečná práce s atmosférou a postavami má tedy za následek, že se divák začne místy nudit a snímek vlastně příliš negraduje. Garland s Mendozou jako by si mysleli, že bude stačit natočit realistický pohled na bitevní masakr a důstojnou poctu vojákům a vlastně se nepokouší ani o nějaký výraznější komentář. Dojde pouze na mírné náznaky, které nejsou dostatečně rozpracovány. A to je na Garlanda, který se obvykle snaží upoutávat svou podvratností, docela málo. Fanoušci žánru si tedy stále mohou užít autentický přístup, který v první polovině ještě funguje, jinak ale nenabízí Válka nic výrazného a zapamatovatelného a zapomíná na to, že by měla diváka patřičně upoutat.
Podívejte se na žebříček nejlepších válečných filmů podle databáze Kinoboxu.
60%
Sázka na autenticitu a poctu vojákům, kteří pod palbou ukazují svou zranitelnou stránku, zčásti vyšla. Jinak je ovšem Válka poměrně plochým a prázdným válečným snímkem, který nedokáže patřičně budovat napětí či intenzitu a k ústřednímu týmu si divák ani na minutu nenajde cestu. Zatímco u Občanské války si Garland hrál, tady jede až příliš na volnoběh.
