Dokumentární portrét Davida Beckhama je strhující, dokud pojednává hlavně o fotbale

Beckhamovo klíčové a z pohledu vyhraných trofejí jasně nejúspěšnější období se váže na jeho působení v Manchesteru United, kde pod trenérem Alexem Fergusonem vyhrál v 90. letech absolutně všechno. Jak dokládá úvodní epizoda Výkop, blonďatý hezoun byl od útlého věku výjimečným talentem předurčeným k tomu, aby fotbal navždy proměnil. Konkrétním zlomem byl jeho gól z poloviny hřiště, který předtím na vrcholové úrovni nikdo nevsítil. 

Navzdory výpovědí jeho rodičů se dokument příliš neohlíží za Davidovým dospíváním, které se beztak odehrálo s míčem u nohy. Sám přiznává, že ve škole příliš nevynikal. Jeho otec, vášnivý fotbalista se srdcem v barvách Manchesteru, mu přísně vštěpoval příkladnou morálku. Nadaného syna nikdy nepochválil, protože byl přesvědčený, že by pak ztratil motivaci. Beckham senior byl pro dítě poněkud kontroverzní autoritou. Stevens mu nastavuje zrcadlo v podobě Alexe Fergusona, jenž Davidovi suploval otce po větší část jeho dospívání.

Legendární skotský trenér povýšený do rytířského stavu je zřejmě nejúspěšnějším klubovým koučem v historii fotbalu. Zásadovým mužem s rysy sovětského hokejového tyrana, jenž nade vše upřednostňuje soudržnost a vyváženost týmu, avšak jednotlivce si drží od těla. Také on poskytl svou upřímnou perspektivu a jeho nevypočitatelná osobnost dominuje prvním dvěma epizodám, v nichž Beckhama poznáváme jako vycházející hvězdu, kterou nikdo nemohl připravit na takový příval publicity, obdivu i nenávisti. 

Zatímco Ferguson v Manchesteru dlouhodobě vytvářel bezpečný ostrov, kam se hráči mohli uchýlit a nepodléhat tlaku, Beckham sportovní bariéru k jeho nelibosti přemostil. Na britských ostrovech a hlavně v Anglii byl fotbal vždy svatý a dokázal veřejnost spojovat i rozdělovat tak, jako nic jiného. Právě Beckham se stal hlavním ukazatelem vrtkavé náklonnosti davu. Byl miláčkem všech, ale propadl neméně slavné popové zpěvačce a v reprezentačním dresu obdržel na mistrovství světa zbytečnou červenou kartu za lehké kopnutí do soupeře, což mu národ nedokázal odpustit. 

Stevens v plné kráse ukazuje, co obnáší být slavným fotbalistou. Jenže Beckham se vymykal všem dosavadním definicím slávy. Jeho image se rozpoltila mezi geniálního hráče, jehož kopací technika přiváděla brankáře k zoufalství, a celebritu ve stylu rockové hvězdy, jež zdobí billboardy, módní časopisy a reklamy. Na jedné straně měl Fergusona, jenž v dokumentu jako jediný tvrdí, že úspěch Davida změnil. Na druhé Victorii, s níž tvořil nejsledovanější pár v zemi. 

Beckhamův život tak rámovaly pevné vazby a dokument odkrývá jejich zpřetrhávání. S Manchesterem a Fergusonem se rozkmotřil poté, co jeho fotbalový vliv začal roku 2003 slábnout. Stal se společenským monumentem, jehož sestřihy napodobovali mladí fotbalisté a záviděli mu je i jeho spoluhráči. Sáhl po něm tedy největší soudobý klub Real Madrid, jehož prezident Florentino Pérez sestavoval tzv. Los Galacticos. Tedy tým složený z největších hráčských es, jejichž marketingový vliv bude ještě větší než ten výkonnostní. 

Druhá polovina dokumentu zvyšuje tempo a seznamuje nás s obdobím, kdy Beckham poprvé vypadl z rodinného zázemí. Jednak toho týmového v Manchesteru, který mu rodinu často nahrazoval. Během celosvětového turné s Realem však postrádal také manželku a děti. Victorie se dostává do popředí jako oběť jeho kariérních snů a častého stěhování. David zápolí s formou a měnícími se trenéry v klubu, jehož hvězdní hráči by možná dokázali vytvořit soudržnou partu, avšak vedení po nich žádá lukrativní sebeprezentaci. Beckhamova rozpolcená image tedy splývá ve fotbalového ambasadora, jenž po celém světě navyšuje povědomí o sportu jen tím, že je jeho součástí. Přestupuje do Los Angeles, kde chodí na večírky s Tomem Cruisem a Willem Smithem. A zatímco v USA zájem o nepopulární a finančně podhodnocený „soccer“ navyšuje, evropští fandové a trenéři jsou z něj nešťastní.

Následné působení v AC Milán a Paris Saint-Germain, kde Beckham roku 2013 se slzami v očích naposledy vystřídal a ukončil profesionální kariéru, už jen bleskově proletíme. Beckhama jako značku už Stevens zformoval a poněkud chvátá, aby vše stihl uzavřít nedávnými událostmi. Angličan totiž spoluvlastní americký klub Inter Miami, do něhož letos v létě přestoupil Lionel Messi. Jde o další stupeň americké fotbalové evoluce, který pokryje nadcházející dokument Messi Meets America od Apple TV+.

Beckhamův portrét je řemeslně působivý. Především v prvních dvou dílech vypravuje velký sportovní příběh, který rezonuje bez ohledu na to, jaký máte k fotbalu nebo k samotnému Beckhamovi vztah. Čím víc však začíná pojednávat o Beckhamovi jako o značce, která vrhala stín na přísného Fergusona i na citlivě vykreslovanou Victorii, tím víc je rutinní a tendenční. Nakonec to vypadá, jako kdyby rovněž vznikl na fotbalistovu zakázku, i když jejím cílem je další zpopularizování socceru v USA, kde oslavné narativy provází Michaela Jordana nebo Toma Bradyho. 

Beckham zde vystupuje jako loajální perfekcionista a nikdo kromě Fergusona tuto jeho image nekonfrontuje. Jeho jedinou charakteristikou je nehynoucí láska k fotbalu a k rodině. Střípky v úvodu epizod, jež vyjevují jeho obsedantně kompulzivní poruchu v domácnosti, kde pečlivě uklízí a připravuje si oblečení na týden dopředu, se k ostatním liniím moc nevztahují. Nepoznáme jej jako komplikovanou osobnost, nýbrž jako odhodlaného bojovníka, co se musí vypořádat s rostoucím egem a složitým postojem veřejnosti.

Podobně jako u většiny oslavných dokumentů ostatně nedostáváme portrét osobnosti, nýbrž jejího vlivu na sport a v tomto případě i společnost jako takovou. Nejdojemnější momenty jsou však přece jen spojené s Davidovým vztahem k fotbalu, který utvářely ojedinělé autority. Jejich sledování vhání slzy do očí, jelikož Fisher Stevens odvedl dobrou práci a poskládal jeden z lepších mainstreamových dokumentů o člověku, jehož jméno nepotřebuje přívlastky.

Podívejte se na žebříček nejlepších dokumentů Netflixu dle uživatelů a uživatelek Kinoboxu.