Recenze #2: Le Mans '66 vypadá jako kdyby byl za hromadu peněz natočen před několika desítkami let

Film Le Mans '66, režírovaný Jamesem Mangoldem (Logan: Wolverine, Identita), je solidní řemeslo. Ano, to jsou ta správná slova. Solidní řemeslo. Znamená to, že v něm jsou všechny ty scény, které očekáváte, tzn. konflikty mezi dvěma hrdiny, konflikty se šéfy, konfikty s konkurenčními stájemi, teplé rodinné okamžiky a vzrušující závody. A všechny ty scény jsou velmi profesionálně natočené a zahrané. Ale...

Ale neubráním se opakovanému srovnávání s Howardovými Rivaly, kteří se pokoušeli o něco velmi podobného (aspoň v mých očích) a podařilo se jim to výrazně lépe.

"Velmi podobného" v mém případě znamená, že o skutečných historických událostech v pozadí obou filmů mám jen velmi mlhavé povědomí a jména "Ken Miles" nebo "Carroll Shelby" mi neříkají vůbec nic. Je tedy výhradně na tvůrcích filmu, aby mi je představili a vysvětlili mi, proč byli důležití pro automobilové dějiny. A v nejlepším případě, abych k jejich filmovým postavám něco cítil.

Baleův Miles z toho vychází lépe, protože je jasně definovaný "British bastard" (jeho přízvuk je místy rozkošný), má rodinu, má zatvrzelé odhodlání a když se chystá scéna, ve které má být s někým v konfliktu, většinou jsem se na ni radostně těšil. U Damonova Shelbyho je to o něco hroší, protože se filmu moc nedaří odůvodnit, proč se v něm tato postava vlastně vyskytuje. Je jakýsi "koordinátor", ale revoluční auto nevymyslel (jen mírně upravil) a nemá žádné pořádné pravomoce, nečiní žádná zásadní rozhodnutí, jen se snaží nikoho nenasrat. Aspoň tak jsem to pochopil z filmu a nebylo mi úplně jasné, proč je mu věnován takový prostor.

Původní název snímku je "Ford versus Ferrari", ale této rivalitě je věnován pouze úvod a závěr. Během hlavní části filmu se na to zcela zapomene a automobilka Ferrari je celý film jen jakási "poloanonymní hrozba v pozadí". Starý pán Ferrari navíc působí jako férový chlap a když mu hlavní hrdinové provádějí různé školácké naschvály (např. ukradnou jeho týmu stopky), působí to poněkud neférově.

Po skončení dramatického závodu (který je dramatický především tím, že si účastníci pořádně nepřečetli pravidla) následuje ještě kóda, která má být velmi emocionální, ale úplně se nepodařilo ji dramaticky skloubit se zbytkem filmu.

Le Mans '66 je oldchoolový film v tom smyslu, že vypadá jako kdyby byl za hromadu peněz natočen před několika desítkami let bez použití digitálních triků. (I když byl ve skutečnosti natočen dnes, za o něco menší hromadu peněz s mnoha digitálními triky.) Je možné, že se více než Rivalové drží historické reality a že to ocení fanoušci automobilismu.

Ale ve mně vzbudil tento film především touhu znovu se podívat na Rivaly, kteří ve mně vzbuzovali větší nadšení, dojetí a další emoce, aniž bych o historických událostech něco tušil.

Hodnocení: 70%

Průměr hodnocení ze všech recenzí najdete ZDE

Poznáte oblíbené filmy po přečtení jedné věty?